Figurantkou nám byla Škoda Rapid Monte 1,6 TDI s výkonem 85 kW s pětistupňovým manuálem. Řidič, kterého jsme posadili za její volant, s ní najel přes dvacet tisíc kilometrů, auto tedy dobře znal. Jan Bezděka naplánoval trasu v pátečním šrumci pražského provozu a vyrazili jsme.
Když jel řidič tak, jak je zvyklý, ujel 24kilometrový okruh se spotřebou 4,4 l/100 km, když mu v druhém kole trenér do řízení radil, jel za 3,8 litru. Motor má výrobcem udávanou spotřebu (město/mimo město/kombinace) 4,4/3,3/3,8 l/100km, takže na tabulkové hodnoty náš figurant pod dohledem školitele rovnou dosáhl. „Při druhé jízdě jsme měli trošku smůlu v tom, že jsme dojeli autobus MHD, který se před námi šinul do kopce a v kopci jsme ještě zastavovali kvůli kličkujícímu cyklistovi před autobusem. Bez toho bychom zcela jistě dosáhli na 3,5 litru,“ dodává Bezděka.
Obě měření prováděl speciálním přístrojem, které napojil na řídící jednotku. V čem je fígl? V klidné noze na plynu a jednoznačných „povelech“ řídící jednotce. Bezděka zdůrazňuje strategii dosáhnout co nejrychleji rychlosti, kterou chceme jet a pak už ji jen udržovat. Řadit bychom podle něj měli co nejdříve vyšší převodový stupeň a „hrát“ si se setrvačností auta. „V dnešním provozu se dá klidně s naftovým motorem jet na 1200 otáček,“ dodává. Plyn pak už jen lechtáme.
Pro jízdu vpřed po rovině stačí podle Bezděky zpravidla 10 procent výkonu motoru a deset až dvacet procent síly (točivého momentu).
Vyšší převodové stupně můžete řadit už při 2000 otáčkách za minutu u dieselu a zhruba 2400 otáčkách u moderních benzínových motorů. Jan Bezděka k tomu doporučuje nastudovat výkonové a momentové křivky motorů, podle nich zjistíme, kdy pracuje motor nejefektivněji.
U dnešních aut, kde plynový pedál netahá za lanko, ale ovládá počítač, je podle Bezděky nutné mít „klidnou“ nohu na plynu. Když si budete s plynem hrát nahoru-dolů, je řídící jednotka zmatená. Základ úspěchu je dívat se daleko dopředu a předvídat. Co nejméně zastavovat, protože rozjezdy „sežerou“ nejvíc paliva.
„Pohledem se snažte být v místech, kde budete za deset až patnáct sekund,“ radí Bezděka. To je v městském provozu při padesátce nějakých 150 až 200 metrů. Důležité je však neustále kontrolovat také bezprostřední okolí auta.
Odstup od auta, které jede před vámi, znamená, že si můžete vytvořit vlastní styl a strategii, kterou pojedete a nebudete přebírat (byť podvědomě) jízdní styl řidiče před sebou. Když odstup ještě zvětšíte, máte na výběr také větší počet řešení jednotlivých situací.
Žrouti benzinu
|
Nejvíc paliva sežere vzduch
Některá pravidla úsporné jízdy už určitě znáte: nevozte na střeše prázdnou zahrádku, vyndejte z kufru nepotřebné věci a kontrolujte tlak v pneumatikách (podhuštěné gumy zvýší spotřebu klidně o půl litru). Používejte s rozmyslem vyhřívání sedadel, které je hodně velkým žroutem energie, nezapomeňte vypínat vyhřívání zrcátek.
Odběr paliva z nádrže ovlivní i otevřená okénka, ta totiž ovlivňují to, jak auto prořezává vzduch. „Zatímco například valivý odpor roste s rychlostí jízdy lineárně, aerodynamický odpor roste s mocninou rychlosti,“ vysvětluje Karel Starý ze Škody Auto. Odpor vzduchu je tak ve stokilometrové rychlosti zhruba dvojnásobný oproti sedmdesátce. Aerodynamický odpor ve vyšších rychlostech odebírá největší část výkonu vozidla, při dálniční jízdě spotřebuje auto zhruba 60 procent výkonu motoru právě na „přeprání“ odporu vzduchu.
Když jedete na lyže, je z hlediska aerodynamiky lepší je vézt ve střešním boxu než samostatně upevněné na zahrádce. Výrobci střešních boxů dnes na aerodynamiku také hledí, nejlepší je shánět takový, který byl testován přímo pro váš model. Univerzální řešení umí často potrápit výrazným aerodynamickým hlukem a cloumáním od turbulencí. „Aerodynamicky vhodný profil boxu minimalizuje odpor vzduchu a také hluk při jízdě. Optimalizovaný tvar se pozitivně projevuje i na jízdní stabilitě a absenci vibrací v uchycení,“ popisuje Karel Starý, jak se šlechtí boxy pro škodovky. „Aerodynamiku vozu může ovlivnit také třeba sníh přimrzlý na střeše auta nebo dalších místech karoserie, případně zmrzlé části ulpělé v podbězích nebo za koly,“ dodává.
