Nečas podepsal s církvemi smlouvy, které jim zaručí 59 miliard korun

  • 1136
Protesty ČSSD ani výzva nového prezidenta Miloše Zemana, aby to vláda nedělala, nezabraly. Premiér Petr Nečas podepsal v pátek se zástupci 16 církví smlouvy o rozdělení 59 miliard korun. Sociální demokraté žádají Ústavní soud, aby vláda nesměla začít smlouvy plnit, než soud rozhodne o stížnostech, které na církevní restituce podaly ČSSD, VV a KSČM.

Nečasův podpis za vládu znamená, že by stát měl v příštích 30 letech církvím vyplatit desítky miliard korun, ale zároveň jim bude v příštích letech vyplácet nižší příspěvky na činnost a na platy duchovních.

"Jedná se především o akt spravedlnosti. Jsou tímto krokem odčiněny některé křivdy, které byly učiněny církvím a náboženským společnostem v průběhu komunistického režimu," řekl po podpisu smluv Nečas. "Současně tím byly nastoleny základy pro nové, moderní vztahy mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi," zdůraznil předseda vlády.

Kolik dostanou církve (v Kč)

Apoštolská církev
1 056 336 374
Církev adventistů sedmého dne
520 827 586
Církev bratrská
761 051 303
Církev československá husitská
3 085 312 000
Církev řeckokatolická
298 933 257
Církev římskokatolická
47 200 000 000
Českobratrská církev evangelická
2 266 593 186
Evangelická církev augsburského vyznání
118 506 407
Evangelická církev metodistická
367 634 208
Federace židovských obcí
272 064 153
Jednota bratrská
601 707 065
Luterská evangelická církev
113 828 334
Náboženská společnost českých unitářů
35 999 847
Pravoslavná církev v českých zemích
1 146 511 242
Slezská církev evangelická augsburského vyznání
654 093 059
Starokatolická církev
272 739 910

K podpisu se nepřipojila Bratrská jednota baptistů, která měla podle návrhu smlouvy dostat 227 862 069 korun.

Postupně, během sedmnácti let, má dojít k úplné odluce církví od státu, protože stát přestane jejich činnost financovat, i když ještě dalších 13 let bude splácet závazek ze smluv s církvemi.

Proč vláda tak spěchá? diví se Sobotka

Předseda opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka se podivil spěchu Nečasovy vlády. "Do 1. října má vláda podle schváleného zákona dostatečný čas na to, aby podepsala smlouvy s církvemi, takže ji nic netlačí k tomu, aby nepočkala na rozhodnutí soudu o ústavních stížnostech," uvedl Sobotka.

Sociální demokraté mají podezření, zda vláda nepospíchá právě proto, aby předběhla verdikt soudu (více zde). Složení Ústavního soudu se totiž v tomto roce významně změní. A nové soudce navrhne už nový prezident Miloš Zeman.

O jeho návrzích bude rozhodovat Senát, kde má převahu sociální demokracie, která si tak může "pohlídat", aby se do Ústavního soudu nedostal nikdo, kdo je současné podobě církevních restitucí příliš nakloněn.

"Vůbec to není narychlo, termín byl dlouhodobě plánován," řekl Nečas k tomu, proč byly smlouvy podepsány právě teď. "Mimochodem neuvěřitelné prohlášení předsedy poslaneckého klubu ČSSD pana Tejce, že věří, že noví ústavní soudci budou více nakloněni názoru sociální demokracie, to je takový útok na nezávislost Ústavního soudu, jaký jsme tu snad za dvacet let neměli," uvedl premiér.

Zeman: Na místě premiéra bych s podpisem smluv počkal

ČSSD od Ústavního soudu chtěla, aby předběžným opatřením zamezil už podpisu smluv, ale to se nestalo.

Zeman v pátek řekl, že být premiérem Nečasem, s podpisem by také počkal na verdikt Ústavního soudu. "Já nejsem premiér, ale na místě pana premiéra bych vyčkal, pokud ten termín byl do září, na rozhodnutí Ústavního soudu," řekl Zeman.

Generální sekretář soudu Tomáš Langášek v pátek dopoledne také uvedl, že by bylo korektní a zodpovědné, kdyby vláda s podpisem smluv s církvemi nespěchala a počkala na rozhodnutí Ústavního soudu. Po právní stránce však podpisu smluv nic nebrání, uvedl ještě před tím, než Nečas smlouvy podepsal.

"Bude-li Ústavní soud rozhodovat uvážlivě, moudře a spravedlivě, žádné ustanovení zákona nezruší," je přesvědčen Nečas.

Nejvíce peněz získá Římskokatolická církev

Podepisované smlouvy se týkají jen peněžní části církevních restitucí. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají podle nich církve získat náhradu 59 miliard korun, částka bude ovšem větší kvůli inflaci.

Část mohou dostat církve formou státních dluhopisů. Největší díl, 47,2 miliardy korun, připadá na Římskokatolickou církev.

K podpisu se jako jediná ze sedmnácti církví, jichž se vypořádání týká, nepřipojila Bratrská jednota baptistů. Necelých 228 milionů korun, na které má podle zákona nárok, tak zůstane státu. "Nám je blízká myšlenka samofinancování," vysvětlil iDNES.cz předseda výkonného výboru baptistů Milan Kern (více o postoji baptistů najdete zde).


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video