"Pokud jde o předběžné opatření, návrh byl odmítnut pro nepříslušnost Ústavního soudu, a to v podstatě z toho důvodu, že v tomto typu řízení nelze vydávat předběžná opatření. Ta se vydávají jen v řízení o ústavních stížnostech," informoval generální sekretář soudu Ivo Pospíšil.
O předběžné opatření ČSSD požádala ve čtvrtek 21. února. Návrh k soudu podal místopředseda Sněmovny Lubomír Zaorálek (více o kroku sociální demokracie zde).
"Na rozhodnutí soudu mohu reagovat pouze slovy, že mě to mrzí. Domnívali jsme se, že by soud mohl aplikovat obecnou normu, nicméně on má jiný názor a my s tím nic nenaděláme," řekl iDNES.cz Zaorálek. "Byl to jediný postup, který podle nás byl možný, abychom zabránili platnosti smluv," podotkl.
Rozhodli o amnestiiÚstavní soud v úterý také odmítl návrh skupiny senátorů na zrušení kontroverzního druhého článku prezidentské amnestie. Díky němu se mohla zastavit trestní řízení v letitých kauzách, některé patřily mezi rozsáhlé hospodářské věci. |
Opoziční strana přednostně žádala, aby soud předběžným opatřením vládě zakázal podepsat smlouvy s 16 církvemi a církevními společnostmi. Ještě než Ústavní soud stačil o návrhu ČSSD rozhodnout, vláda smlouvy s církvemi o finančních náhradách podepsala. Stalo se tak v pátek 22. února (více o kroku premiéra Petra Nečase čtěte zde).
Stát se ve smlouvách zavazuje, že církvím vyplatí v následujících 30 letech 59 miliard korun, navýšených o inflaci. Peníze spolu s vracením majetků v hodnotě dalších zhruba 75 miliard korun mají podle premiéra Petra Nečase zmírnit křivdy způsobené komunistickým režimem. Náhrady povedou také k postupné finanční odluce církví od státu. Nyní jejich chod dotuje stát.
K církevním restitucím se Ústavní soud ještě vrátí
Kromě návrhu na předběžné opatření k Ústavnímu soudu doputovaly na konci loňského a začátkem letošního roku také tři návrhy na zrušení zákona o církevních restitucích či některé z jeho částí.
Seznam církví a částky náhrad |
První z návrhů podali poslanci VV. Ústavní soud se jím zabývá. Další tři návrhy od senátorů či poslanců - včetně ČSSD a KSČM - soud odmítl jako nepřípustné, protože dorazily v době, kdy už o celé věci jednal. Ti, kteří podali odmítnuté návrhy, ale mají právo být vedlejšími účastníky jednání.
Zda Ústavní soud návrhu VV vyhoví a zákon či jeho některé části zruší, zatím soudci nerozhodli. K církevním restitucím by se mohli opět dostat za dva nebo tři měsíce, odhadl Pospíšil.
"Ústavní stížnost zůstává ve hře. Věřím, že se jí bude Ústavní soud zabývat. Co se kolem toho odehraje, ale nemohu předjímat. Je to věcí dalšího jednání, kterého se možná budeme moci osobně zúčastnit," doufá Zaorálek.
Věci veřejné verdikt označily za očekávaný. "Pevně věříme, že se soud bude naší stížností zabývat," uvedl poslanec Otto Chaloupka, obžalovaný z přijímání úplatků. Strana vyzvala ČSSD, aby se podílela na návrhu VV.
"Úterní rozhodnutí pro návrh na zrušení restitučního zákona neznamená nic. Jen je třeba ještě doplnil, že kromě toho, že byl odmítnut návrh na předběžné opatření, současně bylo vyhověno návrhu na urychlené projednání věci. Takže bude mít prioritu," doplnil generální sekretář.
S tím, která věc bude mít před soudem přednost, je však potíž. Ústavní soud v úterý obdržel žalobu Senátu na prezidenta (více o žalobě čtěte zde). "A ta má prioritu ze zákona. Je tedy otázkou, jak Ústavní soud se k tomuto postaví. Nepochybně bude přednostně projednána žaloba a následně se Ústavní soud bude okamžitě věnovat návrhu ve vztahu k restitučnímu zákonu," popsal Pospíšil.
22. února 2013 |
