„Mám to potěšení Vás jménem volebního soudu informovat, že jste vyhrál volby prezidenta Panamské republiky,“ sdělil podle agentury AFP Mulinovi v telefonickém hovoru vysílaném živě v televizi Alfredo Juncá, předseda volebního soudu.
Čtyřiašedesátiletý Mulino získal přes 34 procent hlasů, druhý skončil s 25 procenty padesátiletý právník Ricardo Lombana, a třetí se 16 procenty šedesátiletý exprezident Martín Torrijos, který zemi vedl v letech 2004 až 2009.
Mulino se chtěl v těchto volbách původně ucházet o úřad viceprezidenta po boku Martinelliho, za jehož vlády byl v letech 2010 až 2014 ministrem vnitra. Poté, co v únoru Martinellimu nejvyšší soud potvrdil trest deset a půl roku vězení, změnil Mulino kandidaturu na prezidentskou.
Panama vyslyšela protesty obyvatel. Ukončí těžbu v obřím dole na měď |
V neděli Mulino Martinelliho navštívil v panamské metropoli na nikaragujské ambasádě, kam se exprezident uchýlil v únoru, kdy mu nikaragujská levicová vláda udělila politický azyl. Martinelli, který je obviněn i z korupce v jiné kauze, rozsudek považuje za politicky motivovaný.
Mulinovi podle agentury AP pomohla popularita Martinelliho, který vedl kampaň i z nikaragujské ambasády. Mnozí voliči jsou totiž ochotni prominout mu korupční kauzy s ohledem na ekonomické úspěchy země za jeho vlády (2009-2014).
„Máme problémy ve zdravotnictví či školství.. .tahle země má ale velké bohatství, jenže musí mít lídra, který se bude věnovat potřebám Panamy,“ citovala AP jednoho z Mulinových voličů.
Mulino slíbil další vlnu ekonomické prosperity a také zastavení migrační vlny přes prales Darién na hranicích Panamy s Kolumbií, přes nějž loni přešel podle AP půl milion běženců.
Výrazný hospodářský růst, jaký Panama zažívala v dřívějších letech, zpomalil. Za vlády současného prezidenta Laurentina Cortiza zažila země nejhorší sociální protesty od roku 1989, kdy americká invaze svrhla diktátora Manuela Noriegu.
I panamská ekonomika se potýkala s důsledky omezení za pandemie covidu-19 a zasáhlo ji i dlouhodobé sucho, kvůli němuž musel být omezen provoz v Panamském průplavu. Ten je největším zdrojem příjmů této země s asi 4,5 milionu obyvatel.
Loni vypukly v Panamě také protesty proti prodloužení povolení k těžbě mědi kanadské firmě v dole Cobre Panamá, který je rovněž výrazným zdrojem příjmů státního rozpočtu. Odbory a sdružení domorodých obyvatele ale protestovaly proti ekologickým dopadům těžby a v listopadu pak panamský nejvyšší soud prodloužení licence zrušil.
