Axolotl znamená „vodní monstrum“ a je to jméno, které místním mlokům dali středověcí Aztékové. Ti ho uctívali jako boha a od té doby se stal součásti mexické kultury: mimo jiné je tento mlok zobrazen na bankovkách.
Aztékové vytvářeli mlokům v prostoru dnešního hlavního města Mexika skvělé podmínky k rozvoji v podobě rozsáhlých sítí vodních kanálů. Dnešní Mexico City totiž bylo vybudováno na ostrově ve velkém jezeře a kanály sloužily jednak k zavlažování, a také chránily město před záplavami.
Velkou ránu místní populaci mloků však zasadil již Španělé, kteří po ovládnutí Mexika jezero okolo jeho hlavního města vysušili. Dalším problémem pro mloky bylo rozšíření importovaných dravých ryb ve zbývajících malých jezerech a kanálech; mexická vláda je v sedmdesátých letech 20. století nechala vysadit s cílem vytvořit podmínky pro rybářství. Mloci také trpí znečistěnou vodou: ta jim ničí kůži, kterou dýchají.
Desítka nejodpornějších mazlíčků, které můžete mít doma |
Populace mloků v Mexiku mizí rychle: jejich sčítání v roce 1998 ukázalo, že jich žilo asi šest tisíc na čtvereční kilometr jezera Xochimilco – a v roce 2014 to už bylo pouze 36 mloků. „Za pouhých dvacet let jsme se dostali ze šesti tisíc na 36. Potřebujeme udělat další sčítání, ale výhled je špatný. Vypadá, že jsou téměř vyhynutí,“ uvedl podle Washington Post Luis Zambrano, ekolog na mexické National Autonomous University.
Adoptujte si mloka!
Aby získali finance na záchranný program, přišli vědci z mexické univerzity s programem virtuální adopce mloků. Jde o stejný princip, jaký běžně aplikují zoologické zahrady, jenom v tomto případě zůstává „sponzorovaný“ mlok ve svém přírodním prostředí. Za 30, 180 nebo 360 dolarů si může sponzor vybrat mloka, kterého bude na měsíc, půl roku nebo rok „jeho“. Dostane k němu adopční sadu s infografikou, mlokovu identifikační kartu a personalizované poděkování.
Flekatý mlok opředený bájemi rodí živá mláďata holdující kanibalismu |
Získané prostředky mají jít především na výstavbu takzvaných chinampas, což jsou kusy půdy obklopené vodním kanálem. V principu jde o tvorbu břehů, které mloci potřebují; jako druh totiž nemohou dlouhodobě přežívat ani v hluboké vodě, ani na souši.
Z jezer do domácností a laboratoří
Díky unikátnímu zjevu a relativní nenáročnosti na podmínky jsou mloci ve velkém chováni jako domácí mazlíčci. Protože jde o ohrožené druhy, lze legálně prodávat pouze jedince z registrovaných chovů. To vede k tomu, že jsou cíleně šlechtěny variety s nejrůznějšími defekty; velký zájem je například o albíny. V obchodech jsou k mání axolotli – pod označeními jako vodní dráček, drak roztomilý a podobně – za stovky až pár tisíc korun.
Mloci jsou také častým terčem zájmu vědců. Mají totiž specifické vlastnosti, například schopnost obnovovat odstraněné části těla. Díky tomu pomáhají vědcům porozumět obecným principům výstavby orgánů. Takže teď třeba víme, jakým mechanismem vzniká u lidského plodu rozštěp páteře – a hlavně známe vliv takzvaných tyreoidálních hormonů, které se tvoří ve štítné žláze, pro vývoj lidského embrya a později plodu.
Neuhnu, jen vytuhnu. Silně ohrožené mloky v Jizerských horách chrání cedule |
Objasnil to na příkladu axolotlů již v roce 1913 ve své studentské práci slavný český vědec Vilém Laufberger. Zjistil, že krmení larvy axolotla štítnou žlázou dokáže vyvolat její přeměnu v dospělého jedince. Rozdíl mezi larvou a dospělcem je přitom naprosto zásadní: vodní larva je průhledný křehký tvor dýchající velkými vějířovitými žábrami, zatímco dospělec je klasický suchozemský tmavě zbarvený mlok.
Válka s mloky
Snaha podpořit zachování populaci axolotlů v Mexiku může někomu připomínat začátky nezastavitelné expanze mloků v románu Karla Čapka Válka s mloky. Mloci se podle Čapkovy temné vize rozmnožili natolik, že začali přeměňovat celou planetu a vytvářet nová pobřeží a mělčiny. A byli v prrosazování svých požadavků vůči lidem nekompromisní:
„Nemáme proti vám nic, ale je nás příliš mnoho. Můžete se zatím odstěhovat do vnitrozemí. Můžete se uchýlit do hor. Hory se budou bourat až na konec. Vy jste nás chtěli. Vy jste nás rozšířili po celém světě. Nyní nás máte. (…) Hallo, vy lidé, Chief Salamander vám jménem všech Mloků světa nabízí spolupráci. Budete s námi pracovat na odbourání vašeho světa. Děkujeme vám.“
RECENZE: Čapkovu Válku s mloky lze zahrát také jako kabaret |
Geniální Čapkův román byl inspirován nikoli axolotlem, ale vyhynulým třetihorním velemlokem, jehož pozůstatky byly nalezeny i na českém území. A pod zástěrkou expanze mloků Čapek ventiloval své obavy z blížící se expanze nacistického Německa.
Ve skutečnosti jsou axolotl i další mloci dalšími živočišnými druhy na pokraji vyhynutí. Pokud se dá likvidace jejich přirozeného prostředí a životních podmínek přirovnat k válce s nimi, směřujeme k definitivnímu vítězství.
