Podle obžaloby Dmitrijev pořizoval dětskou pornografii. Fotografoval totiž svou nevlastní dceru. Podle svých slov ale snímky pořizoval, aby zdokumentoval stopy týrání od dívčiných rodičů.
Kritici považují proces za vykonstruovaný, zaměřený na diskreditaci historika a znehodnocení jeho díla.
„V rozsudku jsem zaslechl, že si má odpykat 3,5 roku. To by pak okolo 12. září měl vyjít na svobodu,“ řekl obhájce Viktor Anufrijev novinářům; deník Kommersant odhadl, že vzhledem k délce vazby vyjde historik na svobodu v listopadu. K soudu přišla historika podpořit asi stovka lidí, včetně místního vedení opoziční strany Jabloko a finského konzula.
Historik a ředitel karelské pobočky nevládního sdružení Memorial, které se zaměřuje na dokumentaci politických represí a ochranu lidských práv, byl zatčen v prosinci 2016.
Vinen. Ruského režiséra odsoudili za údajnou krádež milionů |
Dmitrijev tvrdil, že dokumentoval dceřin stav, protože od narození byla mimořádně hubená a často nemocná. Po více než ročním pobytu ve vazbě jej soud v dubnu 2018 zprostil obvinění, což je v ruské justici podle AFP „extrémně vzácný“ úkaz.
O dva měsíce později byl ale badatel obviněn znovu - tentokrát z násilného chování sexuálního charakteru vůči své dceři - a ocitl se zpět ve vazbě.
Podle ochránců lidských práv je v pozadí Dmitrijevova pronásledování snaha úřadů zdiskreditovat historika a znehodnotit jeho vědeckou práci.
Odhaloval zločiny Stalina
Dmitrijev během 30 let sestavil seznam 40 000 lidí popravených a deportovaných z Karélie za Stalinova teroru. Objevil také jedno z největších popravišť v oblasti, kde bylo zastřeleno na 9 000 lidí.
Tyto historikovy objevy podle AFP nezapadají do současných snah o rehalibilitaci Stalinova režimu. Jedna z provládních organizací o pohřebišti obětí čistek například tvrdila, že jde o ostatky sovětských vojáků, popravených Finy za druhé světové války.
Valná část Karélie bývala součástí Finska, než se jí po tzv. zimní válce na přelomu let 1939 a 1940 zmocnil Sovětský svaz.
Známé osobnosti z různých zemí adresovaly letos v lednu prezidentovi Vladimiru Putinovi otevřený dopis s žádostí o zastavení historikova stíhání. Petici podepsala také řada českých osobností včetně bývalé mluvčí Charty 77 a někdejší české ombudsmanky Anny Šabatové, spisovatele Jáchyma Topola, bývalého vedoucího kanceláře prezidenta Václava Havla, nyní již zesnulého Luboše Dobrovského nebo novináře Petra Uhla.
