Od prezidentských voleb v roce 2016 je americká společnost podle řady pozorovatelů velice rozdělená na základě stranických i generačních linií. Srpnový průzkum však ukázal, že ji přece jen mnohé spojuje.
Bohužel je tím zlost na establishment, pocit špatných mezirasových vztahů, znepokojení z dalšího hospodářského vývoje a pesimismus ohledně prosperity příští generace. To vše navzdory převládající celkové spokojenosti s aktuálním stavem ekonomiky i osobní finanční situací.
Potenciálně nejpřekvapivějším zjištěním je ale to, že zlost za hojně kritizovaného republikánského prezidenta Donalda Trumpa není větší než za jeho demokratického předchůdce Obamy.
„Před čtyřmi lety jsme odhalili hluboký a vroucí hněv po celé zemi zachvacující náš politický systém,“ sdělil televizi NBC výzkumník Jeff Horwitt. „O čtyři roky později, s velmi odlišným politickým lídrem, zůstává tento hněv na stejné úrovni,“ dodal.
Kolem 70 procent respondentů opakovaně uvedlo, že jsou naštvaní, „protože se zdá, že náš politický systém funguje jen pro zasvěcence s penězi a mocí, jako jsou ti na Wall Street nebo ve Washingtonu“.
Amerikou obchází strašidlo třídního boje, ukazuje nový průzkum |
Letos v srpnu s tímto tvrzením vyjádřilo větší či menší souhlas 70 procent dotázaných, v říjnu 2015 jen o procento méně. Téměř stejně početná zůstává skupina těch, kteří se s tvrzením ztotožňují silně – letos je jich 43 procent, v roce 2015 jen o procento méně. Takto malé rozdíly jsou na hranici statistické chyby.
Složení skupiny se ale změnilo zřetelně. Letos ji tvoří z 54 procent příznivci demokratů a z 29 procent stoupenci republikánů. V roce 2015 se z 39 procent skládala z republikánů a ze 44 procent z demokratů. Zbytek představují lidé, kteří se nepřihlásili k žádné z hlavních dvou amerických politických stran.
„Otázkou, která rozhodne (prezidentské) volby v roce 2020, už nemusí být: „jste na tom lépe nebo hůře než před čtyřmi lety?“ Ale místo toho: „jste naštvaní, jako před čtyřmi lety?,“ řekl Horwitt. „A jestli je otázkou toto, odpovědí je ohlušující ano,“ doplnil.
Strach o budoucnost dětí mají i bohatí bílí muži
Spokojenost s osobní finanční situací vyslovilo 69 procent Američanů. Přesto 56 procent zažívá „úzkost a nejistotu, protože ekonomika je stále problémová a nepředvídatelná“. Jde však o pokles oproti roku 2015, kdy se tak vyjádřilo 61 procent.
Pouze 27 procent respondentů si je jistých, že generace jejich dětí na tom bude lépe než oni. V srpnu 2017 v to věřilo 35 procent. Tento pesimismus je přítomný ve všech příjmových i věkových skupinách, u demokratů i republikánů, u bílých i barevných Američanů.
Trump pod tlakem. Kritika za rasové nepokoje ve Virginii se valí odevšad |
Za špatné označilo vztahy mezi rasami 60 procent dotázaných. V roce 2016 se tak ale vyjádřilo 74 procent. Podle 56 procent se vztahy mezi rasami za Trumpa zhoršily. Jako více méně stejné je vnímá 33 procent. Jen deset procent soudí, že se zlepšily. Zbývající procento nemá na tuto otázku jasný názor.
Průzkum také zachytil posun hodnotových orientací za posledních dvacet let. V roce 1998 považovalo náboženství za velmi důležité 62 procent Američanů, letos už jen 48 procent. Vlastenectví přikládalo před dvěma desetiletími velkou váhu 70 procent Američanů, letos 61 procent.
Význam náboženství, vlastenectví, ale i dětí klesá zejména u nastupující generace. Jen 32 procent mladších 38 let uvedlo, že mít děti je velmi důležité.
„Objevuje se nová Amerika, kde otázky jako děti, náboženství a vlastenectví jsou mnohem méně důležité,“ poznamenal výzkumník Bill McInturff. „Je to nastupující generace, kdo určuje, kam země směřuje,“ upozornil.
Průzkum se uskutečnil mezi 10. až 14. srpnem na reprezentativním vzorku 1000 Američanů. Dotazování zadala NBC a deník The Wall Street Journal.
Smrt černocha ve Fergusonu rozdělila USA (video z 19.8.2014):
