Mexiko zahájilo válku proti tamním drogovým kartelům už v roce 2006. Tehdejší prezident Felipe Calderón nasadil do boje desetitisíce vojáků s cílem organizovaný zločin bleskově rozdrtit. O třináct let později je obchod s drogami stále na vzestupu, stejně jako násilí spojené s bojem proti němu a mezi kartely navzájem.
Jen v roce 2017 bylo ve spojení s drogami násilně zabito na 30 tisíc lidí. To je třikrát více, než když Calderón válku ohlásil, uvádí BBC. Situace se zhoršuje navzdory miliardám, které Mexiko každoročně vynakládá na bezpečnostní opatření a stíhání drogových bossů.
„Válka proti drogám pouze přeměnila ohrožení veřejného zdraví, které zakázané látky představují, v bezpečnostní hrozbu veřejnosti,“ uvádí Obrador v návrhu, který je součástí jeho Národního rozvojového plánu pro roky 2019 až 2024. Současná prohibiční strategie není podle prezidenta dále únosná, informuje časopis Newsweek.
Obrador místo prohibice navrhuje lehké i tvrdé drogy dekriminalizovat po evropském způsobu. V Portugalsku přestalo být užívání drog zločinem už v roce 2001, ačkoliv zcela legální není. Pakliže je však člověk chycen s dávkou tvrdé drogy, neputuje do vězení, nýbrž před komisi složenou z doktora, právníka a sociálního pracovníka.
Komise závislým pomáhá najít léčbu, informují je o zdravotních rizicích nebo jim radí v dalších potřebných oblastech. Díky reformě Portugalsko zaznamenalo postupný úbytek drogově závislých, počtu úmrtí kvůli předávkování a také dramatické snížení počtu nakažených virem HIV, shrnuje The Guardian.
A teď přesvědčit Trumpa
Pro mexické voliče není prezidentův plán žádným překvapením. Zásadní reforma protidrogového přístupu byla jedním z hlavních témat Obradorovy předvolební kampaně.
Ve velmi malém množství u sebe Mexičané mohou mít tvrdé drogy již od roku 2009, kdy se vláda pokusila vyřešit problém s přeplněnými věznicemi a korupcí městských strážníků, kteří od drogově závislých systematicky vybírali úplatky. Letos v říjnu pak mexické úřady rozhodly, že trestání lidí za užívání marihuany je protiústavní.
Mexické kartely se soustředí na výrobu heroinu a pervitinu, pašují také kokain původem z Bolívie, Kolumbie nebo Peru. Jejich největším odbytištěm jsou Spojené státy. USA proto Mexiku na boj s kartely každoročně přispívají miliony dolarů, vojenským vybavením a tréninkem vyšetřovatelů.
Acapulco celebrity milovaly. Stalo se však nejvražednějším městem Mexika |
Obradora teď čeká nelehký úkol přesvědčit Washington, že dekriminalizace drog je dobrým nápadem. Jeho návrh zároveň neupřesňuje, zda držení velkého množství narkotik, která nejsou určena k osobní spotřebě ale k pašování, zůstane zločinem. Není proto jasné, jak by opatření změnilo přístup mexické vlády k drogovým kartelům.
Odborníci nicméně Obradorův návrh chválí jako krok správným směrem. „Vynucování prohibice způsobilo lidem a celým komunitám více škod, než drogy samotné, po letech se přitom ani nepřiblížilo k eliminování poptávky nebo nabídky,“ poukazuje Steve Hawkins, ředitel centra Marihuana Policy Project, které se snaží o reformu přístupu k drogám v USA.
Od prohibice odrazuje také Mezinárodní společenství pro politiku proti drogám (IDPC). Organizace zjistila, že počet úmrtí ve spojení s návykovými látkami se po celém světě zvýšil o 145 % za posledních 10 let. Jen za rok 2015 zemřelo kvůli násilí spojeným s obchodem s drogami na 450 tisíc lidí. Více lidí umírá také v důsledku předávkování, cituje organizaci Newsweek.