Rakouský deník Die Presse hovoří o „zřetelném mocenském posunu,“ byť proevropské síly by měly stále udržet většinu. K ní už ovšem jako dosud nebude stačit pouhá velká koalice frakcí lidovců (EPP) a sociálních demokratů (S&D).
EPP podle prognózy obsadí 183 křesel, což je o 34 méně než nyní. S&D bude mít 135 křesel, ztratí tedy 51. Pokud se nacionalistům podaří sjednotit, stanou se druhou nejsilnější frakcí se 154 křesly.
Čtvrtým nejpočetnějším klubem budou patrně liberálové (ALDE) se 75 europoslanci. ALDE by mohla mít dokonce 97 křesel, pokud se k ní přidruží europoslanci zvolení za hnutí Republika v pohybu, které založil francouzský prezident Emmanuel Macron.
Spolupráce ALDE a Macronových europoslanců je v podstatě dohodnutá. Mezi ALDE, EPP a S&D již zároveň začalo vyjednávání o vytvoření většiny v novém parlamentu.
EPP sdružuje například německé vládní strany CDU/CSU a KDU-ČSL i TOP 09. K S&D patří europoslanci ČSSD a k ALDE ti zvolení za ANO.
Parlament bude mít místo současných 751 jen 705 poslanců. Snížení počtu zapříčinil odchod Británie z EU, který je naplánovaný na 29. března.
V roce 2014 se členské státy dohodly, že vůdce vítězné frakce v eurovolbách nastoupí do čela Evropské komise, což je výkonný orgán EU. Předsedou komise se tak po Jeanu-Claudu Junckerovi stane nejpravděpodobněji šéf EPP Manfred Weber z CSU. Po více než 50 letech tedy EU nejspíš znovu povede Němec.
Internacionála nacionalistů není jistá
Spojení pravicových nacionalistických europoslanců není jisté. Některé z jejich stran jsou částečně znesvářené, tvrdí Die Presse.
Mezi nacionalisty se řadí hlavně italská Liga, francouzské Národní sdružení, německá Alternativa pro Německo (AfD), polská Strana právo a spravedlnost (PiS), Švédští demokraté a Svobodná strana Rakouska (FPÖ).
Proč jsou nám eurovolby tak ukradené |
Liga vicepremiéra Mattea Salviniho má v současnosti podporu 32,4 procenta Italů. Národnímu sdružení Marine Le Penové dá asi hlas 22 procent Francouzů. AfD získá na svou stranu 12 procent Němců. Vládní PiS může pomýšlet dokonce na 40 procentní podporu. Švédští demokraté dostanou zřejmě 20 procent hlasů a FPÖ 22 procent.
O novém složení europarlamentu je v celé EU oprávněno rozhodnout 373,5 milionu voličů. Hlasování se v jednotlivých zemích uskuteční od 23. do 26. května. V Česku se bude konat v pátek 24. a v sobotu 25. května.
Europarlament v prognóze vycházel z průzkumů v jednotlivých členských státech. Své odhady výsledků voleb chce zveřejňovat pravidelně. Do konce dubna jednou za 14 dní, od května jednou týdně, napsal rakouský deník Der Kurier.
