Počet mrtvých stoupá navzdory tomu, že se díky úsilí úřadů, nevládních organizací i jednotlivců loni podařilo zničit 168 tisíc min. V roce 2016 bylo obětí zhruba 2,5 tisíce a v roce 2015 asi 1 900 lidí. Organizace předpokládá, že skutečný počet obětí je ještě mnohem vyšší. Až 87 procent všech loňských obětí nášlapných min byli civilisté.
Přejdi Jordán, ale pozor na miny. Místo Kristova křtu je jimi zamořeno |
Podle mezinárodní kampaně za zákaz min se podařilo prokázat, že v loňském roce nové nášlapné miny položil stát v Barmě a v Afghánistánu, Kolumbii, Indii, Barmě, Nigérii, Pákistánu, Thajsku a Jemenu je položily některé z místních ozbrojených skupin.
Pozitivní zprávou podle Mezinárodní kampaně za zákaz nášlapných min (ICBL) je, že do likvidování min ostatní státy investují čím dál více peněz. „Celkem jsme zaznamenali nárůst o více než 200 milionů dolarů ve srovnání s minulým rokem, bohužel množství identifikovatelné podpory určené na pomoc obětem v posledních letech setrvale klesá a už dosáhla svého minima,“ uvedla zástupkyně organizace Landmine Monitor Marion Loddová.
Oblasti, ve kterých je možné narazit na nášlapné miny, jsou nadále i v Evropě. Týká se to především zemí bývalé Jugoslávie, kde větší zaminované oblasti jsou stále v Bosně a Hercegovině a Chorvatsku.
Ottawská konvence o zákazu nášlapných min, která zakazuje použití, skladování, výrobu a převod těchto výbušných zařízení, vstoupila v platnost v roce 1999 a dosud ji ratifikovalo přes 164 států včetně Česka. Naposledy v roce 2017 se připojily Srí Lanka a Palestina.
Kde všude ještě leží nášlapné miny, se můžete podívat na této mapě. Jednou z posledních zemí, které se staly „čistými“, je podle organizace ICBL Mauritánie: