„Pokud se mě ptáte na můj osobní názor, musí se přesídlování stát náhradou toho, co máme teď, nikoli doplněním,“ řekl Kickl. Stöjbergová zdůraznila, že i pak musí o přijímání uprchlíků rozhodovat jednotlivé členské státy. Přednost by přitom měli dostat lidé, kteří jsou „kompatibilní s naším hodnotovým systémem“, řekla ministryně.
Důležitou součástí společných návrhů Vídně a Kodaně je také navracení všech „osob bez legálního práva pobytu“ buď do zemí jejich původu, do bezpečných třetích zemí nebo do takzvaných návratových center mimo EU pro odmítnuté žadatele o azyl. Stejně jako v případě takzvaných „vyloďovacích platforem“, tedy center k rychlému určení práva na azyl, však ani návratová centra zatím nechce mít na svém území žádná země.
Stöjbergová rovněž potvrdila, že Dánsko ani letos nepřijme žádné uprchlíky na základě kvót OSN. Severská země přitom už v roce 2016 zastavila přijímání těchto lidí z válečných oblastí.
„Ačkoli dokážeme jejich přiliv výrazně lépe kontrolovat, jsme stále v situaci, kdy bojujeme s tím, jak integrovat to množství uprchlíků, kteří posledních letech přišli do Dánska,“ prohlásila Stöjbergová.
Dánsko podle agentury DPA od roku 1989 přijímalo ročně kolem 500 uprchlíků vybraných při mezinárodních humanitárních akcích. Nyní má Dánsko velmi přísnou imigrační politiku. Loni bylo v zemi registrováno 3500 žadatelů o azyl, což bylo nejméně od roku 2008.
Kickl na úvod dvoudenní konference o migraci ve Vídni zdůraznil, že je třeba zaměřit pozornost na osoby, které ochranu opravdu potřebují. Nyní ale podle něj mají lepší šance na získání azylu v Evropě ti, kteří se umí prosadit a kteří jsou nejhlasitější a nejsilnější. Ústřední součástí budoucí „moderní“ azylové a migrační politiky musí podle něj být spolupráce mezi zeměmi původu a tranzitními a cílovými zeměmi.
