Učitel Yusuf Karabina jel toho rána se svou ženou Yasemin a patnáctiletým synem autem, když je zastavili policisté. Tedy zpočátku tak alespoň vypadali. Yusufa požádali o doklady jako při běžné dopravní kontrole. Oba manželé však po pár minutách pojali podezření a raději znovu nastartovali.
Ujet už se jim nepodařilo, zrovna v tu chvíli se na ně falešní policisté vrhli a všechny tři násilím vytáhli z auta. Zraněná Yasemin se ještě snažila zastavit kolem projíždějící auta. „Nejsou to policajti!“ křičela v panice, ale její manžel už byl pryč. „Tehdy v autě jsem ho viděla naposledy,“ vypráví pro izraelský list Haaretz o pět měsíců později.
Její muž je jedním ze šesti Turků žijících v Kosovu, které na konci března při bleskové operaci unesli turečtí agenti. Pět z nich jsou učitelé, šestý v Kosovu pracoval jako zdravotník. Všichni tam působili v organizacích, které patří do sítě tureckého duchovního Fethulláha Gülena.
Turecko ho považuje za strůjce nepovedeného puče z července 2016 a všechny, kteří s ním kdy přišli do kontaktu, za jeho komplice. O vydání šesti Turků Ankara Prištinu předem oficiálně nepožádala, přesto je onoho březnového rána nechala soukromým tryskáčem dopravit zpět do Turecka. Falešní policisté je během cesty prý mučili, tvrdí právník jejich rodin.
Obvinění z terorismu jim nedává smysl. „Naše přátele viní z podílu na pokusu o puč. Jak je to možné? Zní to směšně,“ říká i ředitel Gülenovy školy v Lipjanu Nazmi Ulus.
Dostali jsme už přes sto zrádců, chlubí se Erdoganova vláda
Turecká vláda po celém světě tlačí na zrušení Gülenových škol a univerzit a ani honem za gülenisty, z jejího pohledu členy teroristické organizace FETÖ, se nijak netají. Sama se v polovině července pochlubila, že už ze zahraničí přivezla přes sto lidí.
„Sledovali jsme tyto zrádce dva roky a vůdce FETÖ jsme dostali zpět do naší země,“ uvedl podle státní agentury Anadolu turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu s tím, že pučisté za svou zradu zaplatí. O tom, že Turecko své občany z cizích zemí často unáší tajně a bez vědomí tamních vlád, už pomlčel.
Případ šestice gülenistů, přičemž u jednoho z nich šlo navíc o omyl kvůli shodě jmen, vyvolal v Kosovu skandál. Kosovský premiér Ramush Haradinaj národu oznámil, že o tajné operaci nevěděl, a krátce poté odvolal svého ministra vnitra i ředitele tajných služeb. A do Turecka vzkázal, že těchto šest lidí „nebylo deportováno, ale ukradeno“.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan mu pak podle blízkovýchodního webu al-Monitor pohrozil, že za svá slova zaplatí. „Jak můžete bránit lidi, kteří se pokusili o puč v bratrské zemi Kosova? Budete se za to zodpovídat,“ prohlásil. Páky na to má. Turecko je totiž velkým sponzorem balkánské země a jedním z mála zastánců kosovské samostatnosti.
Turecká rozvědka má v Německu 6000 informátorů, tvrdí odborník |
Kosovský premiér nicméně slíbil, že se nic podobného už nebude opakovat. Turci žijící v Kosovu však i přesto dostali strach. Počet žádostí o azyl tehdy v zemi rychle vzrostl, další raději odjeli dál do Evropy.
Kosovo však není jediné, odkud v posledních dvou letech zmizeli turečtí občané. Erdoganovi agenti se počátkem července objevili také na Ukrajině, odkud podle Stockholmského centra pro svobodu unesli novináře a obchodníka, ale i v Ázerbájdžánu či africkém Gabonu. Odtamtud v dubnu unesli tři turecké učitele, píše server Turkey Purge.
Pokus o únos švýcarsko-tureckého podnikatele od března 2017 vyšetřuje i švýcarská policie, napsala letos v březnu agentura Reuters. S vědomím úřadů si pak odvezli údajné pučisty i ze Saúdské Arábie, Súdánu, Malajsie nebo Barmy, a to mnohdy i přesto, že už v dotyčné zemi získali status uprchlíka.
V Mongolsku únos na poslední chvíli zmařili
I Veysel Akcay, který už přes čtvrtstoletí učí v Gülenově škole v Mongolsku, měl být unesen zpět do rodné země. V pátek 27. července ho nedaleko jeho ulánbátarského bytu přepadli maskovaní muži a vtáhli do dodávky s falešnou poznávací značkou.
O několik hodin později mongolské ministerstvo zahraničí podle deníku The New York Times oznámilo, že na letiště v Ulánbátaru přistálo turecké charterové letadlo. Jen díky tomu, že Akcayův kolega zalarmoval policii, si Mongolové dali dvě a dvě rychle dohromady.
Trumpův exporadce měl dle médií dostat Gülena z USA. Lež, tvrdí právník |
Akcayovi přátelé a příbuzní se vydali na letiště a mongolská diplomacie mezitím letounu dočasně zakázala odlet s tím, že učitelovo zadržení by znamenalo „nepřijatelný akt porušení mongolské suverenity a nezávislosti, proti čemuž by Mongolsko silně protestovalo“.
Letadlo nakonec odletělo s prázdnou. Akcay v něm nebyl a později téhož večera byl propuštěn domů. Ani nyní však podle svého tvrzení není v bezpečí, a na konci srpna se proto obrátil na úřad Vysokého komisaře pro uprchlíky při OSN (UNHCR) a požádal ho o „urychlenou akci“. Akcay v dopise píše, že mu Mongolsko brání v odletu do bezpečnější země a už se ani nesnaží vyšetřit, kdo ho před měsícem chtěl vlastně unést.
Turecké soudy podle agentury AP za poslední dva roky usvědčily z podílu na pokusu o převrat přes 35 tisíc lidí, další na svůj soud teprve čekají. A unesení zaměstnanci Gülenových organizací jsou mezi nimi.
16. července 2016 |
