Modernizace dvou ze čtyř bloků elektrárny Chvaletice za zhruba tři miliardy korun měla být dokončena na konci roku 2016. Emise oxidů dusíku se díky tomu měly podle společnosti Sev.en EC snížit téměř o polovinu. To se ale zatím nestalo.
Greenpeace upozorňuje, že i přes velké investice elektrárna Pavla Tykače z obou opravených bloků dál vypouští emise, jejichž koncentrace překračují limity platné od roku 2020, což je u oxidů dusíku 200 miligramů na metr krychlový.
„U rekonstruovaných bloků B3 a B4 došlo ke snížení emisních koncentrací oxidu dusíku mezi lety 2014, tedy před rekonstrukcí, a v roce 2017 po rekonstrukci z 344 mg/m³ na 227 mg/m³. Upřímně řečeno - na třímiliardovou investici je to dost slabé,“ uvedl vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský.
Podle něj je jen otázka, zda více snížit emise elektrárna z technických důvodů zatím nedokáže, anebo jen nechce, protože by to pro ni znamenalo větší náklady.
Elektrárna se brání tím, že dodnes není modernizace hotová. Zakázku na opravu a obnovu bloků 3 a 4 elektrárna Chvaletice získala společnost Královopolská RIA. Bloky měly být předány do listopadu 2016.
Kvůli nedodržení termínů Sev.en EC letos na konci června odstoupila od smlouvy a modernizaci dokončuje sama. „Ekologizace bloků číslo 3 a 4 se vzhledem k vážným nedostatkům, které vznikly vinou původního generálního dodavatele, teprve dokončuje. Probíhala tedy i v roce 2017, což se odráží právě na ročních průměrných hodnotách,“ uvedla mluvčí společnosti Sev.en EC Gabriela Sáričková Benešová.
Žádný z bloků neplní limity
Faktem je, že žádný z bloků neplní limity pro vypouštění oxidů dusíků stanovené směrnicí o průmyslových emisích, tedy 200 mg/m³. Ty platí od roku 2016, Chvaletice ale mají výjimku do roku 2020. Povinné tak budou pro elektrárnu od 30. června 2020.
„K tomuto datu bude elektrárna připravena přísné ekologické požadavky naplňovat,“ uvedla Sáričková Benešová. Společnost chystá i modernizaci zbylých bloků 1 a 2.
„Plánujeme oba bloky opravit a upravit tak, aby byla prodloužena životnost zařízení a byly splněny budoucí legislativní požadavky. Plánované finanční výdaje do údržby a modernizace zařízení dosahují výše několika miliard korun,“ uvedla.
Aktivisté ekologické organizace Greenpeace protestovali v říjnu roku 2016 proti prodloužení provozu elektrárny Chvaletice, když obsadili jednu chladicí věž a vyvěsili transparent. Letos kvůli tomu policie pěti lidem, kteří se protestu zúčastnili, zaslala obvinění z poškození cizí věci a z poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení. Podle policie totiž navrtali do věže 120 děr a později na ni vyvěsili dva transparenty. Elektrárna byla v době protestu kvůli opravám mimo provoz.
Organizace Greenpeace bojuje proti elektrárně různými způsoby. Minulý týden lobbovala v parlamentu při jednání o novele zákona o ochraně ovzduší za návrh omezující výjimky z evropských limitů znečištění ovzduší pro velké uhelné elektrárny. To mohlo nepříjemně zasáhnout i chvaletickou elektrárnu, ale poslanci to odmítli.
Aktivisté se snaží vyvíjet tlak i na místní politiky, nicméně s velmi chabým výsledkem. Například obsazení věže mělo přimět hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického, aby se vyjádřil, zda podporuje prodloužení životnosti elektrárny. Ten to ovšem odmítl řešit s tím, že je to starost státu.
Nyní Greenpeace kritizuje chystanou „aktualizaci“ energetické koncepce kraje, ve které zatím nejsou žádné požadavky na elektrárny Chvaletice a Opatovice ohledně znečišťování ovzduší. To je podle aktivistů chyba. Kraj namítá, že to není jeho úloha řešit.
„Požadavky týkající se snižování emisí z uvedených dvou elektráren spadají do kompetence orgánů v ochraně ovzduší a jsou podle našich informací oběma zdroji plněny. Obě elektrárny mají stanovené emisní stropy v integrovaném povolení. Do budoucna emise některých znečišťujících látek z obou zdrojů významně klesnou,“ uvedl tiskový mluvčí kraje Dominik Barták.
Chvaletická elektrárna dráždí ekologické aktivisty z několika důvodů. Původní majitel ČEZ se ji chystal odstavit, čímž by zmizel velký zdroj znečištění. Místo toho před pěti lety elektrárnu koupili uhlobaroni Pavel Tykač a Jan Dienstl.
S těmi se organizace Greenpeace střetla ve sporu o prolomení limitů na těžbu hnědého uhlí v lomu ČSA. Tykač chce svoji elektrárnu vylepšit tak, aby mohla fungovat minimálně do roku 2030 a odebírat uhlí ze svého lomu ČSA. Aktivistům to vadí, bojí se tlaku na prolomení limitů.
