Dohady o Kingově vraždě zůstaly i po půlstoletí, rodina viní také vládu

Přesně před padesáti lety zastřelil atentátník v americkém Memphisu Martina Luthera Kinga, jednoho z nejvýznamnějších vůdců afroamerického hnutí za občanská práva. Podle aktivistových příbuzných však skuteční pachatelé dodnes nebyli potrestáni. Spekuluje se o podílu americké vlády i FBI.

Historické osobnosti

Sledovat další díly na iDNES.tv

Martin Luther King navštívil největší město státu Tennessee, aby podpořil stávku černošských popelářů. Osudným se mu stal výstřel z pistole, který ho zasáhl do hlavy na balkoně motelového pokoje, kde se ubytoval. Za vraždu byl na doživotí odsouzen James Earl Ray, který se k činu sice nejprve přiznal, avšak později opakovaně usiloval o zproštění viny.

Martin Luther King (1929–1968)

M. L. King byl americký baptistický kazatel a občanský aktivista. Angažoval se především za práva a rovnost afroamerického obyvatelstva. Vedl bojkot autobusové dopravy v Montgomery a v roce 1963 se zúčastnil pochodu na Washington, kde pronesl projev „I have a dream“. Je držitelem Nobelovy ceny míru.

Kingova rodina a mnozí další však věří, že za aktivistovou smrtí může stát i americká vláda. „Láme mi srdce, že James Earl Ray musel strávit život ve vězení kvůli činu, který nespáchal,“ řekla Kingova dcera Bernice listu The Washington Post. S jejím tvrzením souhlasily i další Kingovy děti. Vražda byla podle nich naplánovaná tak, aby Ray vypadal jako jediný viník.

Spekulace ohledně Kingovy vraždy se týkají dokonce i FBI, která ho krátce před jeho smrtí podle britského Independentu sledovala a odposlouchávala. Tehdejší ředitel FBI Kinga označil za „největšího notorického lháře v celé zemi“. Navzdory mnohým vyšetřováním se tak stále neví, zda za Kingovou smrtí stál jediný pachatel či širší okruh viníků.

Na Kinga vzpomínají v USA i ve Vatikánu

Kingovu smrt a jeho životní příběh si ve Spojených státech připomínají statisíce lidí. V Memphisu se konala mše na uctění jeho památky, informovala místní média. V plánu je podle Los Angeles Times také shromáždění za účasti Bernieho Sanderse, demokratického senátora státu Vermont a jednoho z kandidátů na prezidenta při posledních volbách.

Na balkon memphiského motelu, který je dnes součástí Národního muzea občanských práv, organizátoři akce nechají položit smuteční věnec.

V přesný čas Kingovy smrti kostelní zvon odbije 39 ran - každou za jeden rok Kingova života. Zvony nebudou znít jen v Memphisu, ale i ve Washingtonu či Vatikánu. 

King za své úsilí o ukončení rasové segregace a diskriminace černošského obyvatelstva obdržel v roce 1964 Nobelovu cenu míru. Kingův odkaz dodnes šíří například zmíněná dcera Bernice, která ve Spojených státech řídí jeho centrum.

Aktivista ve své slavné řeči „I have a dream“ vyslovil přání, aby jeho děti jednou žily v zemi, kde je nebudou posuzovat podle barvy kůže, nýbrž podle kvality charakteru. „Myslím, že Amerika s rozpoznáním kvality charakteru stále zápasí,“ uvedla Bernice Kingová pro ABC k výročí otcovy smrti.

King během projevu předneseném 28. srpna 1963 při Pochodu na Washington za práci a svobodu upozorňoval také na přílišnou brutalitu ze strany policie. O ní v USA přetrvává diskuse dodnes, obzvlášť pokud jde o zásahy vůči černochům.