Téměř před osmi lety jste jako první žena postoupila do finále soutěže Million’s Poet a se svými básněmi jste skončila na třetím místě. Kritizovala jste v nich postavení žen, které v saúdskoarabské společnosti v mnoha oblastech svého života podléhají rozhodnutí mužů. Pokud byste to, co jste říkala ve svých básních, mužům řekla v běžném hovoru, poslouchali by vás stejně jako tehdy muži v porotě a v publiku?
Samozřejmě, že ne. Pro Araby je poezie něco posvátného, což chrání i obsah toho sdělení. To, co jsem řekla, tak mělo mnohem silnější pozici, než kdybych to řekla normálními větami. Ale především v posledních dvou letech došlo v Saúdské Arábii k ohromné společenské změně.
Hissa HilalováSaúdskoarabská novinářka, spisovatelka a básnířka Hissa Hilalová se v roce 2010 jako první žena probojovala do finále populární arabské básnické soutěže Million’s Poet, kterou ve Spojených arabských emirátech každé dva roky pořádá televizní stanice Abu Dhabi TV. Ve svých básních Hilalová otevřeně kritizovala postavení žen i fatwu zakazující kontakt mezi muži a ženami. Kvůli tomu jí začaly chodit desítky výhrůžek. I proto básnířka, která na festival Jeden svět přijela představit stejnojmenný film, odmítla focení z obavy o svou bezpečnost. |
Jak dnes ve vaší zemi vypadá každodenní život žen úplně konkrétně? O čem si mohou svobodně rozhodnout? Mají své slovo třeba ve vztahu s manželem a v domácnosti?
V Saúdské Arábii je spousta věcí pozitivních a ženy jinde na světě je třeba ani nemají. Ale stejně tak tam hodně věcí není možných. Liší se to žena od ženy, rodina od rodiny. Záleží, jak jsou muži v dané rodině nastavení, jakou mají mentalitu. Pokud jsou otevření a osvícení, dovolí ženě pracovat, vzdělávat se, věnovat se svým koníčkům. Umožní jí mít svůj volný čas a plnit ho podle svých představ. Pokud jsou naopak rigidní až fanatičtí, je to problém.
Ze západního pohledu to mnohdy vypadá, že jsou u vás ženy lidově řečeno chudinky, které nic nemohou. A po celém světě proti tomu vystupují různí aktivisté a aktivistky. Zajímá mě domácí pohled. Stojí saúdskoarabské ženy o zlepšení své situace? Pokud ano, proč o to víc nebojují? Anebo to dělají a my o tom jen nevíme?
Samozřejmě, že to dělají. Dekret, který nám umožňuje řídit auto, vznikl díky nám. Už od devadesátých let po tom volaly tisíce dívek. Říkají si o práci a chtějí být finančně nezávislé. Nechtějí být závislé na mužích. Ale pracovaly už i dřív a celou tu dobu tlačí na muže a žádají je o to, co chtějí. Probíhá obrovská změna a většina mladých žen pod třicet ji také chce.
Těšíte se na to, že budete moci řídit auto?
Ano, umím řídit a mé dcery také. Dnes je problém, že neexistuje hromadná doprava, takže pokud chceme někam jet, musí nás odvézt muž. Ale nemusí to být jen manžel nebo příbuzný, můžeme si najmout řidiče. Což je trochu paradox a i v obchodech s oblečením obsluhují muži. Bývají s tím problémy, mnohdy tito řidiči nebo prodavači ženy obtěžují, hlavně mladší dívky.
Přelomové nařízení v Saúdské Arábii, ženy budou smět příští rok řídit auto |
Saúdskoarabské ženy už v 60. letech mohly jezdit samy. Po soutěži Million’s Poet jsem vydala knihu, kde jsem popsala beduínské tradice (Hilalová pochází z beduínské rodiny, pozn. red.) a ukázala jsem, jak jsme dřív byly svobodné. I díky mně se o to ženy začaly zajímat, začaly si hledat informace o dřívějších podobách arabské kultury. Často je to, co zjistily, šokovalo. Myslely si, že tak jako dnes to bylo vždy, přitom dřív to u nás bylo tak jiné. Vědí to jen ty, kterým je nad padesát. Ty si to stále pamatují, protože viděly své babičky.
26. září 2017 |
Co je dnes největší problém, který ženy ve vaší zemi řeší?
Mužské poručnictví. Chtějí, aby konečně skončilo.
A když opustíme ženská práva, co je teď téma v saúdskoarabské společnosti?
Společenský a ekonomický rozvoj rodiny, aby žena mohla pracovat, profesně se rozvíjet a přinášet peníze do své rodiny.
Jak systém poručnictví vnímají samotní muži? Není pro ně občas už i otravné, že musí pořád něco povolovat a všude ženy doprovázet?
Nevím to samozřejmě přesně, ale podle mě takových 55 procent mužů změnu podporuje. Protože mají dcery a ve chvíli, kdy se muži narodí dcera, jeho myšlení se změní. Mladý dvacetiletý muž své sestře mnohé zamítne, ale jakmile je tu dcera, je to pro něj jiné. I můj muž je jiný než před deseti lety (Hissa Hilalová má se svým mužem čtyři dcery, pozn. red.).
Saúdové do vlády pumpují mladou krev. Končí generálové, ženy mohou do armády |
Ale samozřejmě jsou pořád slyšet i velmi silné hlasy proti změně tohoto systému. Například když jeden muž veřejně vystupoval na podporu žen, na Twitteru schytal obrovskou vlnu kritiky a nadávek. Říkali mu, že jestli v tom bude pokračovat, dostane menstruaci (smích).
Odpůrci změn ostatní zesměšňují a zastrašují. Říkají, že nejsou praví muži, že nejsou praví věřící. Ve spoustě mužů toto uvažování pořád je. Vždyť oni vlastní člověka! Vlastní ženu, jsou šťastní, sedí jako králové, nemusí se hnout a ženy jim posluhují. A pokud ženy něco chtějí, musí žebrat a doprošovat se. Pokud chodí do práce, jejich peníze spravují muži. Ta pozice je pro muže velice výhodná, proč by měli ztrácet svá práva?
Jak by podle žen měla společnost vypadat? Chtějí se přiblížit Západu, nebo je to něco, co arabské ženy vlastně ani nechtějí?
Záleží na věku dané ženy. Ty ve středním věku by chtěly, aby se saúdskoarabská společnost přiblížila ostatním zemím v arabském světě. Ženy pod třicet to však takhle nevidí. Pro ně je svět jenom jeden, nevidí rozdíl mezi Západem a Východem. Chtějí, aby jejich svoboda byla absolutní a aby je nic neomezovalo. Chápou lidská práva jako něco, co platí všude stejně.
Jak se u vás ženy dívají na Západ? Od arabských žen jsem totiž několikrát slyšela, že ženy u nás to zase nemají o tolik lepší. Že se sice nemusí zahalovat, ale zase se musí odhalovat, aby vůbec zaujaly, a že západní svět se až příliš zabývá vzhledem žen a sexem.
Otázka určité decentnosti v oblékání u nás neustále existuje, ale co to znamená být decentně oblečená? Názory se zase liší podle věku, někdo by zachoval hidžáb a povinně zahalené vlasy, jiný ani to ne. Střídmé oblečení není důkaz, že je žena také slušná, a obecně se dá říct, že už i u nás tato myšlenka přestává být akceptována.
Vrátíme se k umírněnému islámu, slibuje saúdský korunní princ Muhammad |
Co si myslíte o korunním princi Muhammadu bin Salmánovi a jeho reformách? Je princ mezi lidmi populární?
Ano, je velice oblíbený především mezi mladými ženami pod pětatřicet. Ty ho mají velmi rády, protože věří, že se díky němu změní společnost k lepšímu a ta se k nim pak bude chovat lépe. I lidé pod padesát let uznávají důležitost Muhammada bin Salmána i toho, co dělá, pro modernizaci společnosti.
Dá se tedy říct, že je ve společnosti optimistická atmosféra?
Ano, je velmi pozitivní a je to vidět všude - u policie, vojáků, na úřadech. Muži, kteří tam většinou jsou, se k nám ženám chovají mnohem lépe. I třeba na letišti je cítit mnohem větší úcta. Možná se muži i bojí chovat se k ženám nevhodně. Ten přístup se změnil už za vlády krále Abdalláha ibn Abd al-Azíze (vládl v letech 2005 až 2015, pozn. red.). Předtím se k nám muži chovali dost špatně. A teď díky Muhammadu bin Salmánovi je to ještě lepší než za Abdalláha.
Korunní princ však nedělá jen pozitivní věci. Kritizuje se například jeho vojenské angažmá v Jemenu. Je to téma i v saúdskoarabské společnosti, nebo se o tom mluví jen v zahraničí?
Před válkou v Jemenu v našich médiích několikrát proběhla otevřená prohlášení Húthiů, ve kterých vyhrožovali Saúdské Arábii. Hrozili, že za čtyřiadvacet hodin můžou být v Mekce nebo Rijádu. Je přirozené, že se pak země brání. Lidi to vystrašilo. Nikdo nemá rád válku, ani Muhammad bin Salmán. Tyto hrozby je však třeba brát vážně. A je namístě připomenout podporu Íránu, které se Húthiům dostává.
Lidé v Jemenu kvůli Húthiům tolik trpí a speciálně ženy! Mohla bych vám ukázat videa tamních žen, zahalené od hlavy až k patě, jak drží v rukou zbraně. Nebo děti, třináctileté a patnáctileté, které Húthiové využívají pro své boje. Ženy tam dřív byly svobodné, mohly pracovat. To je dnes zakázané. Húthiové vrací Jemen zpět do minulosti. Svět pořád mluví o Saúdské Arábii, ale v Jemenu hrozí nástup režimu, jaký v Íránu zavedl ajatolláh Chomejní (po islámské revoluci v roce 1979, pozn. red.).
Ve vyhladovělém Jemenu chybí lékařům léky i peníze. Saúdové uvolní blokádu |
Ale i kvůli Saúdské Arábii je teď v Jemenu humanitární krize.
Ano, já vím. Nepodporuji válku ani žádného krále, ale vidím to tak, že tím, kdo skutečně ničí Jemen, jsou Húthiové. Ne kvůli Saúdům má Jemen za sebou šest občanských válek. Samotní Jemenci proti Húthiům bojují už tak dlouho. U nás je to naproti tomu už od krále Abdalláha čím dál lepší.
Ve filmu Básnířka říkáte, že nekritizujete islám jako takový, ale rigidní pravidla a terorismus s ním spojené. Sama jste oddaná muslimka. Proč podle vás tolik lidí páchá zločiny ve jménu islámu?
Toto prosím napište, chci, aby to lidé věděli: Prorok Mohamed byl velmi prostý muž a sirotek. Živil se jako pastevec ovcí a časem začal pracovat pro jednu bohatou a velmi respektovanou ženu ve svém kmeni. Ta viděla jeho čest a později se za něj provdala. Když zemřel, měl za sebou podporu mnoha chudých lidí, kterým se líbily jeho liberální myšlenky. On sám však po sobě nezanechal jediný list myšlenek. Všechny knihy i právo šaría napsali politici a králové a mnohdy to ani nebyli Arabové. Pocházeli ze střední Asie, z Persie. O proroku Mohamedovi koluje tolik lží. Mám ráda islám, ale úplně jiný než ten, o kterém politici mluví. Používají ho k dosažení svých zájmů, i ti na Západě.
Ale právě Saúdská Arábie je zemí, odkud se šíří radikální verze islámu - wahhábismus.
A víte, kdo ho dřív podporoval? Na začátku 20. století třeba Velká Británie, když na Blízkém východě bojovala o vliv a Saúdská Arábie teprve vznikala. Američané potřebovali v sovětské válce v Afghánistánu podporu džihádistů proti SSSR. Rekrutovali mladé muže z celého islámského světa, aby bojovali proti Sovětům. Takto se džihádistické myšlenky šířily a Spojené státy to podporovaly.
A co dnes? Saúdská Arábie v Evropě sponzoruje mešity, které propagují wahhábistické myšlenky.
Po všech těch teroristických útocích všichni začali říkat, že je něco špatně. Ale předtím to podporovali. Co je nejlepším nástrojem, když chcete lidi o něčem přesvědčit? Náboženství. V Evropě to při bojích mezi katolíky a protestanty nebylo jiné. Není fér najednou obviňovat jen a pouze saúdské krále. Není chybou jediné země, že se tyto myšlenky rozšířily do celého světa.
Vidíte v současném arabském světě nějaký dobrý příklad země nebo lídra, kterými by se mohli ostatní inspirovat?
Nikoho takového bohužel nevidím. Egypt byl kdysi dobrý - ne ideální, ale mnohem lepší než dnes. Arabský svět v 60. letech prožíval civilizační, kulturní, vědecký i turistický rozkvět. To se změnilo v 80. letech a převážila náboženská aktivita. Možná Tunisko je na tom dnes lépe než ostatní, ale i tam je svoboda ohrožená. Lidé musí na své vlády tlačit a požadovat změny. Ale pomalé změny, ne revoluce. Ty v arabském světě vždy znamenají katastrofu.
Proč to tak je?
Podstatná část občanské základny je negramotná nebo nepříliš vzdělaná. Nejdřív je potřeba investice do vzdělání a pomalé změny. Média, občanské organizace a vzdělaní lidé musí tlačit na své lídry. Jenže ti musí být dobří a osvícení, ale i silní, aby se na ně nevrhly různé ozbrojené skupiny. Zároveň je třeba liberální armáda. Turecko by bez liberálních lídrů neprošlo takovým vývojem. Jenže dnes se tam do vlády vměšují islamisté, což je špatně. Vláda a náboženství by měly být vždy oddělené.
Na saúdské čistky dohlížel i Trump. Reformy jsou jen pozlátko, míní expert |
A víc žen by se mělo chopit moci?
Samozřejmě. Ale jakých žen? (smích) Těch, co chtějí vést džihád? Nedá se to říct obecně.
Píšete ještě básně?
Ano a vždy je v nich i trochu politiky. Čím dál víc píšu i o tom, jak lidé ničí ostatní lidi. Víte, zlo je velmi hbité. I proto pořád vyhrává. Dobří lidé se bojí nebo mávnou rukou. Jenže když mlčí, zlo sílí. Je jako oheň a vždy chce víc. Ale stále doufám, že mé dcery a všechny ženy jednou budou svobodné a budou moci svobodně rozhodovat samy za sebe. Modlím se za to.
