„S ohledem na postoj samotného obžalovaného, který větší část trestné činnosti sám uznal, není důvod proč trest odnětí svobody zpřísňovat,“ konstatoval soudce Jiří Lněnička. V rozsudku pouze navýšil náhradu škody o 80 milionů korun - za zpronevěru jistoty společnosti Geosan Group.
Už na začátku jednání soudce konstatoval, že o vině Višvádera není pochyb, protože se k drtivé většině skutků sám přiznal. Řešila se ale výše trestu. Zatímco Višváder i jeho obhájce souhlasili s tím, že by měl ve vězení strávit dohromady 11 let, státní zástupce chtěl jeho pobyt za mřížemi ještě prodloužit.
Rumunsko vydalo Česku exekutora |
„V našem návrhu byla využitá horní hranice trestní sazby. Když mluvíme o zpřísnění na 3,5 roku trestu odnětí svobody,“ uvedl žalobce Mojmír Frček. Podle jeho návrhu si tak někdejší exekutor měl v součtu s původním trestem „odsedět“ dvanáct let. Navrhl také doplnění výroku soudu o náhradě škody z původních 33 milionů na 113 milionů korun.
„Trest není nepřiměřeně nízký. Domnívám se, že je přiměřený vzhledem k okolnostem případu,“ uvedl Višváderův obhájce Jiří Tvrdek. Poznamenal, že se jeho klient zapletl do svých podnikatelských aktivit, které chtěl průběžně financovat právě ze získaných peněz s tím, že je pak vrátí. Odmítl ale, že by jeho mandant soustavně pět let okrádal lidi. Podle něj šlo o výjimečné případy.
S výší trestu souhlasil ve své závěrečné řeči i sám odsouzený, připadá mu přiměřený za věci, které spáchal. K drtivé většině svých skutků se také přiznal a lituje jich. Pouze u tří tvrdil, že je neučinil a kvůli tomu se také odvolal.
Přispěl ke změně legislativy
V letech 2005 až 2012, kdy Višváder působil v čele Exekutorského úřadu Praha - západ, měl podle soudu zpronevěřit 44 lidem více než 33 milionů korun. Šlo o částky v řádu desítek tisíc, stovek tisíc nebo až milionů korun, které na dlužníkovi vymohl, před věřitelem zatajil a použil je pro vlastní prospěch.
Kromě toho zpronevěřil peníze firmě Geosan Group - asi 80 milionů korun. Společnost u něj složila takzvanou jistotu, kterou ale Višváder po částech převedl z depozitního účtu exekutorského úřadu na svůj soukromý a na účty na něj napojených firem.
K tomu mělo dojít v letech 2011 až 2012. Za to byl již pravomocně odsouzen k 8,5 rokům vězení. Získané prostředky pak většinou použil na krytí svých vlastních obchodních aktivit nebo dluhů. Z trestu si nyní odseděl již téměř šest let.
V minulosti byl na Višvádera vydán evropský zatykač. Na jaře 2012 ho chytili rumunští celníci na hranicích s Ukrajinou. Zatímco se spekulovalo o tom, že chtěl utéct, Višváder tvrdil, že si jel na Ukrajinu vyřídit úvěr, aby mohl 80milionovou jistotu vrátit zpět na účet exekutorského úřadu.
Višváderova kauza ovlivnila i exekuční řád. Od počátku roku 2013 musí každý exekutor vést získané prostředky odděleně od vlastních prostředků, a to na zvláštním účtu úschov. Toto opatření má zabránit smíšení exekutorových vlastních prostředků a peněz, které náležejí věřiteli či dlužníkovi.