Eurozóna loni v hospodářské expanzi překonala Spojené státy, jejichž ekonomika vzrostla o 2,3 procenta. Příznivé údaje o loňském vývoji ekonomiky jsou podle agentury AP jasným důkazem, že eurozóna se vymanila z vleklé dluhové krize, která vyvolala obavy ohledně přežití jednotné evropské měny.
Loňský růst byl nejrychlejší od roku 2007, kdy se HDP eurozóny zvýšil o tři procenta. V posledním čtvrtletí loňského roku meziroční tempo hospodářského růstu v eurozóně v souladu s očekáváním nepatrně zpomalilo na 2,7 procenta z 2,8 procenta ve třetím kvartálu.
Mezinárodní měnový fond (MMF) tento měsíc předpověděl, že v letošním roce hospodářský růst v eurozóně zvolní na 2,2 procenta. V příštím roce počítá MMF s dalším zpomalením růstu, a to na dvě procenta.
Evropská centrální banka (ECB) se snaží hospodářský růst v eurozóně podporovat nulovou základní úrokovou sazbou a rozsáhlými nákupy dluhopisů. Na říjnovém zasedání se nicméně rozhodla, že od letošního ledna sníží měsíční objem nákupů dluhopisů na 30 miliard eur (zhruba 760 miliard Kč) z předchozích 60 miliard eur.
Vyhlídky na další zpřísňování měnové politiky v eurozóně tlačí vzhůru kurz eura, což má negativní vliv na konkurenceschopnost firem z eurozóny na světovém trhu. Minulý týden se jednotná evropská měna vůči dolaru poprvé za tři roky vyšplhala nad hranici 1,25 USD.
„Vypadá to, že ekonomika eurozóny nadále pracuje na plný výkon. Investice se sice ještě plně nezotavily z krize, během roku však významně přispívaly k hospodářskému růstu,“ uvedl analytik Bert Colijn ze společnosti ING. „Velkou otázkou pro letošní rok však je, zda silnější euro nezvrátí příznivý vliv zlepšující se vnější poptávky,“ dodal.
V celé Evropské unii se loni HDP zvýšil rovněž o 2,5 procenta. Ve čtvrtém čtvrtletí hospodářský růst v EU zpomalil na 2,6 procenta z 2,8 procenta ve třetím kvartálu.
