Zahraniční politika Škádlení s Kimem a kauza Jeruzalém
Největší otisk zanechal Donald Trump během svého prvního roku v úřadu v zahraniční politice Spojených států. Slovo otisk je v tomto případě na místě, o úspěších se totiž dá hovořit jen velmi opatrně. „V zahraniční politice je (během vlády Trumpa) nejdůležitější změnou jasná prioritizace úzce definovaných národních zájmů a okázalé přezírání mezinárodních organizací,“ uvedl politolog Kryštof Kozák z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy pro server iDNES.cz.
Na Trumpa během předvolební kampaně dlouho sázelo Rusko. Americké tajné služby zaznamenaly opakované pokusy o ovlivnění voleb a útoky na konkurentku současného prezidenta Hillary Clintonovou. Sázka na někdejšího podnikatele však Kremlu nevyšla. Trump v srpnu podepsal nové sankce proti Rusku, vztahy s Moskvou ochladly i kvůli vyšetřování údajného ovlivňování voleb. Na sklonku loňského roku americký prezident prohlásil, že Rusko zasahuje do vnitřních záležitostí zemí celého světa a spolu s Čínou ohrožuje americkou moc a zájmy ve světě.
Trump uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele, Palestinci pálí vlajky USA |
Mediálně nejvděčnější bylo vyostření sporů USA a KLDR. Na diplomatický spor nejprve založil Pchjongjang sérií raketových testů, Trump situaci přiživoval sérií agresivních tweetů, ve kterých vůdce KLDR označil za „rakeťáka“. Americká administrativa dala najevo, že jejím cílem není válčit proti Severní Koreji, ale přesvědčit její vedení, aby se vzdalo jaderného arzenálu. V posledních týdnech diplomatických spor ochladl, Trump dokonce prohlásil, že je za „jistých podmínek“ ochoten s Kimem telefonicky jednat.
Klid nepřinesly ani kroky Trumpa na Blízký východ. V prosinci popudil Palestince a další muslimské národy regionu tím, že uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele a oznámil, že tam Washington přesune americkou ambasádu. Sdělil rovněž, že USA by mohly ukončit finanční podporu poskytovanou Palestincům, pokud jejich vedení nebude chtít jednat s Izraelem o míru. USA se podle Trumpa za stovky milionů dolarů ročně nedostává ze strany Palestinců „žádného uznání či respektu“. Prezidenta za ohrožení bezpečnosti v oblasti kritizovala řada západních zemí a Evropská unie.
Boj s IS a íránský jaderný program
Během vlády Trumpa pokračovala podpora boje proti Islámskému státu v Sýrii a Iráku. V dubnu Američané zaútočili na základnu syrské armády u Homsu, ze které podle Washingtonu vedla syrská armáda chemický útok na město Chán Šajchún, při kterém zemřelo přes 80 lidí. V souvislosti s říjnovým dobytím bašty islamistů Rakká Trump prohlásil, že teroristé ustupují od té doby, co se ujal úřadu.
Írán se zpronevěřil jaderné dohodě, tvrdí Trump a varuje před „bouří“ |
Na sklonku loňského roku začala být opět aktuální kauza ohledně íránského jaderného programu. Dohodu, kterou světové velmoci uzavřely s Íránem v roce 2015, Trump označil za příšernou. Smlouva omezuje protiíránské sankce výměnou za zpomalení tempa jeho jaderného programu. Podle amerických zákonů smějí být sankce uvolněny maximálně na 120 dnů, takže vláda musí o prodloužení mírnějšího režimu každé čtyři měsíce znovu jednat. Trump režim mírnějších sankcí letos v lednu opět prodloužil. Prohlásil však, že tak učinil naposled. Přeje si, aby USA propříště vyjednaly „silnější“ dohodu.
Pověst Trumpa a jeho rázná stanoviska mu mnohdy škodí. Podle Kozáka však má takové vedení zahraniční politiky i své výhody. „Je třeba přiznat, že obava z potenciálně agresivního prezidenta, který velí zdaleka největší armádě na světě, vedla ostatní aktéry ke zdrženlivému chování ve snaze Trumpa zbytečně nevyprovokovat,“ vysvětluje.
12. prosince 2017 |
