Je to dosud nejdelší a nejsložitější vyjednávání o nové vládní koalici, kterým Německo prochází. Tři a půl měsíce po zářijových parlamentních volbách a po nevydařených jednáních CDU/CSU se Zelenými a FDP kancléřka Angela Merkelová zahájila pokus číslo dvě, tentokrát se sociálními demokraty (SPD).
Tedy se stranou, která se v rámci velké koalice podílela na dvou z jejích tří vlád a jež po slabém volebním výsledku nechtěla nic jiného než odejít do opozice a tam nabrat nové síly. Pod tlakem okolností teď všichni znovu sedí u jednoho stolu. Po prvních dvou dnech sondovacích rozhovorů, které začaly v neděli, se zástupci konzervativní unie CDU/CSU a socialistů vyjadřovali téměř v superlativech. Mluví o velkých očekáváních, vůli k reformám a ochotě dohodnout se.
Hádky stranou
A to i přesto, že na výročním setkání bavorské CSU v uplynulých dnech zaznívala ostrá slova, která zejména SPD nebyla po chuti: razantně zpřísnit imigrační a azylovou politiku, povinně kontrolovat věk mladistvých žadatelů o azyl a snížit finanční podporu.
„Jsme si vědomi zodpovědnosti za budoucnost Německa a Evropy,“ uvedl tajemník SPD Lars Klingbeil. I když vše půjde podle plánu a stranám se podaří najít kompromis, novou vládu nebude mít Německo dřív než v březnu.
V neděli 21. ledna budou socialisté na mimořádném sjezdu rozhodovat o tom, zda přistoupí k jednání o konkrétních podmínkách nové koaliční smlouvy. Poslední slovo pak navíc budou mít všichni členové SPD, kteří ve vnitrostranickém referendu rozhodnou o tom, zda nová velká koalice vznikne i tentokrát.
Doba po Merkelové
„Nacházíme se v nové době, která si žádá i nový politický styl,“ jsou zajedno zástupci stran potenciální velké koalice – méně přešlapování na místě a otevřenou komunikaci s voliči. Rezervovaný politický styl Merkelové, který ji udržel u moci posledních dvanáct let, už nyní přestává fungovat. Byla to zčásti právě tato pasivita, která měla podíl i na nedávném krachu prvního pokusu o sestavení vlády.
Také většina Němců podle lednového průzkumu Deutschlandtrend agentury Infratest dimap předpokládá, že éra Merkelové se blíží ke konci. Ačkoli se jich pětašedesát procent domnívá, že i v dalším období by byla dobrou kancléřkou, zároveň si sedmašedesát procent Němců myslí, že to nejlepší už má za sebou. Celé tři čtvrtiny si pak přejí, aby ve vedení CDU došlo k personální obměně.
I proto se nyní stále častěji spekuluje o tom, kdo Merkelovou může nahradit. Nejsilněji zaznívá jméno Annegret Krampové-Karrenbauerové, 55leté premiérky spolkové země Sársko.
Podporu má i mezi řadovými členy CDU: podle průzkumu agentury Forsa z konce loňského roku by byla preferovanou volbou pro 45 procent členů strany. Už několik let navíc platí za političku blízkou Merkelové, která je v případě nouze připravena ji podpořit jako novou předsedkyni strany.
Evropa a imigrace
Nejpozději do pátku chtějí zástupci tří stran najít shodu v oblastech, jako je další podoba evropské spolupráce, ochrana klimatu nebo změny v imigrační, azylové a integrační politice.
Právě tady se očekává tvrdý střet mezi socialisty a bavorskou CSU, které mají zejména v otázce sestěhování rodin cizinců s doplňkovou ochranou protikladné požadavky.
