„Chci pomoci sociální demokracii postavit se na nohy,“ potvrdil Hamáček MF DNES. Strana se má podle něho zaměřit na svoje tradiční voliče, o které v posledních letech přicházela: zaměstnance, rodiny s dětmi a důchodce. „Představím jasnou vizi, o které jsem přesvědčený, že nám může tyto voliče vrátit,“ věří Hamáček.
Po volebním debaklu z října loňského roku, kdy donedávna nejsilnější strana v zemi získala jen 7,27 procenta hlasu, je tak Hamáček prvním politikem, který se chce pokusit z pozice předsedy zvednout ČSSD.
V souvislosti s předsednickým postem zaznívala po volbách z ČSSD jména jako Jiří Běhounek (poslanec a hejtman kraje Vysočina), Kateřina Valachová (poslankyně a bývalá ministryně školství) nebo Josef Středula (předseda ČMKOS).
Ani jeden z těchto kandidátů však nesplňuje podmínku minimálně čtyř let členství v ČSSD, kterou ukládají stranické stanovy. Valachová je členkou strany jeden a půl roku, Běhounek a Středula jsou nestraníci, byť Běhounek na kandidátce ČSSD třikrát po sobě vyhrál volby na Vysočině.
Dolínek: Na předsedu ČSSD jsem ještě mladý, v čele bych bral Hamáčka |
Sociální demokraté si mají nového předsedu zvolit na sjezdu, který se koná 18. února v Hradci Králové. Část straníků, v čele s bývalými hejtmany Jiřím Zimolou a Michalem Haškem, však požaduje, aby strana vedla širší diskusi a nového předsedu si zvolila v celostranickém referendu. Prosazují také to, aby sjezd 18. února neskončil, ale byl přerušen a v dalších měsících pokračoval.
To by mimo jiné umožnilo změnu stanov a vyškrtnutí podmínky minimálně čtyř let členství ve straně, takže v další části sjezdu, o několik měsíců později, by se tak do souboje o předsednický post mohli zapojit i další kandidáti.
Hamáček přiznává, že jedním z jeho prvních cílů bude sjednotit po volbách rozhádanou stranu. „Bojujeme o přežití. K tomu je třeba, aby všichni, kterým na ČSSD záleží, zapomněli na osobní neshody a začali táhnout za jeden provaz,“ říká Hamáček.
Devětatřicetiletý Hamáček je členem ČSSD od roku 2001, už dříve se však angažoval v Mladých sociálních demokratech, které v letech 2002 až 2006 vedl. Ke stranickému vzestupu mu pomohl tehdejší sociálnědemokratický premiér Jiří Paroubek, který na Hamáčka v roce 2005 ukázal, aby mu dělal poradce pro zahraniční politiku. Hamáček se totiž při studiích angažoval v mezinárodních studentských fórech a patřil také k nejlépe jazykově vybaveným straníkům – mluví anglicky, španělsky, německy, částečně francouzsky, rusky a polsky, studia tlumočnictví však nedokončil.
V roce 2006 byl ve svých sedmadvaceti letech poprvé zvolen do Sněmovny, kde se specializoval na zahraniční politiku. Svůj dosavadní kariérní vrchol prožil v letech 2013 až 2017, kdy byl předsedou Sněmovny, v současnosti je jejím místopředsedou.
