S Občanskou demokratickou aliancí podnikatele Pavla Sehnala máte uzavřenou smlouvu. Na čem jste se v ní dohodli?
O konkrétních podmínkách bych nerad mluvil, ale z mé strany jde o zviditelnění ODA, což si myslím, že jsem poměrně dost splnil. Druhá strana se zavázala, že uhradí náklady kampaně.
Kandidovat byl váš nápad?
Ne, Pavla Sehnala. Mě osobně by to pravděpodobně samo od sebe vůbec nenapadlo. Když za mnou přišel, tak jsem ostatně také odmítl.
Proč jste změnil názor?
Uvědomil jsem si, že v byznysu už to dál, než jsem to dotáhl, dotáhnout nejde. A tohle byla nabídka trošku nad politikou, která mě jako taková moc nebere. Řekl jsem si: ledacos jsi zažil a máš docela poutavou historii. Pak jsem dospěl i k názoru, že asi ve dvaasedmdesáti letech se mě dotkla moudrost, takže jsem si řekl, že to zase až tak špatný nápad není.
S Pavlem Sehnalem se podle svých slov znáte z chodeb budovy, v níž sídlila jeho společnost. Vy jste tam tehdy byl ředitelem jiné firmy. To stačilo, aby vás ke kandidatuře oslovil?
Ale on se přede mnou obrátil na několik jiných lidí…
... jinými slovy jste mu tedy zbyl?
Zní to blbě, ale… Ne, teď už z toho nemám žádné trauma. Pan Sehnal už to totiž bohužel někde řekl a musím říct, že tehdy mě to dost dožralo, ale teď už mě to nebere.
Kvůli uzavřené smlouvě už z kampaně nemůžete vycouvat?
A proč bych to dělal?
Třeba proto, že vám průzkumy nedávají moc šancí, spíš jste označován za outsidera...
Jenže já žádný outsider nejsem. Průzkumům nevěřím, protože vycházejí podle toho, kdo si je zaplatí. Dám vám příklad – byl jsem na debatě s ostatními kandidáty a ještě předtím, než jsme řekli jediné slovo, tak třeba pan Drahoš měl dvaatřicet procent a já jen dvě procenta. Takže tomu se opravdu nedá věřit. Nebo si dokážete představit, že bych si zaplatil průzkum a nevyšlo mi, že jsem nejkrásnější, nejchytřejší a že mě bude volit nejvíc lidí? Víc než výsledků průzkumů se ale teď obávám, aby kampaň neovlivnila ta finální masírka.
