Ústavní soud (ÚS) to uvedl v odůvodnění středečního usnesení, jímž odmítl stížnost Holovské, která sama chtěla kandidovat na prezidenta, ale měla jen jeden občanský podpis.
ÚS usnesením zároveň potvrdil jako správný postup NSS, který stížnost Holovské odmítl z procesních důvodů. Domáhala se totiž zrušení registrace pěti kandidátů s vícenásobnými podpisy, a nikoliv vlastní registrace, což ji odlišuje od podobného případu řešeného při minulé přímé volbě prezidenta. Holovská tak neměla takzvanou aktivní legitimaci, což po NSS potvrdil i Ústavní soud.
Co se ústavním soudcům nelíbilo, je takzvané obiter dictum, tedy pasáž v závěru rozhodnutí, kde NSS formuloval svůj názor na vícenásobné podpisy a uvedl, že napříště smí každý poslanec nebo senátor podpořit jen jednoho kandidáta.
„Ústavní soud na závěr konstatuje, že zahrnul-li NSS do ústavní stížností napadeného procesního usnesení i takzvané obiter dictum, učinil tak nepřípustně, vybočil tím z mezí soudního rozhodování a vstoupil na pole úvah, které soudní moci v dané procesní situaci nepřísluší,“ stojí v usnesení soudce zpravodaje Tomáše Lichovníka.
Ústavní soudci však nebyli jednotní, čtyři z nich sepsali odlišné stanovisko k usnesení, v němž naopak uvádějí, že k problému s vícenásobnými podpisy by se měl vyjádřit také ÚS, jinak se právní spory odsouvají na období po volbě.
„Soudy však mají rozhodovat tak, aby pochybnosti odstraňovaly, a ne je potvrzovaly či násobily,“ napsali v odlišném stanovisku Vojtěch Šimíček, Ludvík David, Jaroslav Fenyk a Kateřina Šimáčková.
Holovská se konkrétně domáhala zrušení registrace kandidátních listin Petra Hanniga, Marka Hilšera, Jiřího Hynka, Vratislava Kulhánka a Mirka Topolánka.
Toman viní NSS z podjatosti
Toman, kterého vnitro jej nezaregistrovalo kvůli nedostatku občanských podpisů, ve stížnosti zveřejněné na svém webu poukazuje na domnělou podjatost Nejvyššího správního soudu, který v prosinci zamítl jeho stížnost.
Josef Toman
Soud se stížností podanou na konci roku zabývá, potvrdila mluvčí Miroslava Sedláčková. Soud podle ní připravuje podklady pro rozhodnutí, soudcem zpravodajem je Jan Musil. Před prvním kolem prezidentských voleb by se mělo příští týden uskutečnit ještě jedno pravidelné neveřejné zasedání pléna, tedy sboru všech ústavních soudců, do jehož pravomoci spadají volební záležitosti.
V ústavní stížnosti Toman tvrdí, že NSS byl vůči němu podjatý, už dříve naznačoval, že předseda soudu a člen jeho volebního senátu Josef Baxa náleží ke svobodným zednářům. Tomanovi vadí také to, že NSS v jeho záležitosti nenařídil veřejné jednání, kde by mohl svá tvrzení rozvést a doložit.
Toman se označuje za stratéga a konspiračního teoretika. Chtěl kandidovat na prezidenta s podporou občanů. Podmínkou je alespoň 50 tisíc podpisů. Toman tvrdil, že jich má zhruba 75 tisíc a že je odeslal na vnitro, podle úředníků však v krabicích bylo jen 11 občanských podpisů, zbytek tvořily prázdné listy. Podle NSS Toman neprokázal krádež či záměnu archů.
„Navíc rozhodnutí bez jednání bylo pohrdáním důstojností prezidentského kandidáta, který působil na významné zahraniční univerzitě a prezidentské kandidatuře věnoval, jak je zřejmé, spoustu úsilí ve snaze, aby se ČR začala řídit demokratickými principy, aby začaly řádně fungovat demokratické instituce, začaly se dodržovat zákony a ústavní pořádek a aby se ČR stala skutečným právním státem,“ stojí ve stížnosti. Celkově prý NSS nedopřál sluchu Tomanovým argumentům a předkládaným důkazům.
