Lékařské přístroje po připojení samy vyhodnotí stav pacienta a elektrickým výbojem dokáží vrátit srdci správný rytmus.
„Fibrilace komor je z osmdesáti procent příčinou srdeční zástavy. Pomoci může jenom defibrilátor. Srdeční zástavu přežije jen desetina postižených a s každou minutou klesá šance na přežití o sedm až deset procent. Naše dojezdové časy se pohybují v těchto případech kolem devíti až deseti minut. Když přijedeme na místo, tak už můžeme prakticky pomoci jen dvaceti procentům pacientů,“ vysvětluje vedoucí lékař letecké záchranné služby Anatolij Truhlář.
Nově budou přístroje v Orlickém Záhoří, v Neratově a Bartošovicích v Orlických horách. V Krkonoších pak na lanovce na Sněžku, na Martinově boudě, Moravské boudě, Špindlerově boudě, na Chatě Jelenka, na boudě Malá Úpa na Pomezních boudách, na Rychnovské boudě a na chalupě Na Rozcestí.
„Náš dolet na Sněžku je dvacet minut. Pokud tam člověk potřebuje defibrilační výboj, tak záchranná služba kvůli času, který je neúprosný, už není schopná udělat prakticky nic,“ dodává lékař.
Právě při výstupu na Sněžku zkolaboval v důsledku náhlého srdečního selhání na začátku října náčelník krkonošské horské služby Adolf Klepš, který později v nemocnici zemřel.
„Tento projekt se rodil delší dobu, ale akcelerátorem k pořízení defibrilátorů byla tato tragická událost,“ přiznává náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje pro zdravotnictví Aleš Cabicar (TOP 09).
Do horských obcí jede v zimě sanita i 40 minut
Za dvanáct nových defibrilátorů zaplatí hejtmanství 480 tisíc korun. Dva přístroje umístí na lanovou dráhu na nejvyšší českou horu. To vítá vedoucí provozu lanovky Jiří Martinec: „Třetí defibrilátor jsme koupili za vlastní prostředky, abychom měli všechny tři stanice obsazeny. Právě na případu pana Klepše se bohužel ukázalo, že to je naprosto nezbytná věc. Na Sněžce se v letních dnech pohybuje velké množství lidí a dá se očekávat, že se něco podobného může opakovat.“
V Krkonoších budou další nové defibrilátory na horských chalupách, Orlické hory pak dostanou tři přístroje - všechny do vesnic u polské hranice. Ty od zbytku kraje odděluje hlavní hřeben pohoří. Například do Orlického Záhoří může jet sanitka v zimě i čtyřicet minut.
Podívejte se, jak funguje defibrilátor
29. března 2016 |
„Chystáme školení na začátku ledna, chceme aby defibrilátor umělo obsluhovat co nejvíc lidí, od zaměstnanců obecního úřadu, přes vlekaře, až po lidi z penzionů. Defibrilátor budeme mít i v zásahové dodávce na zbrojnici. Dostaneme od záchranky SMS zprávu a vyrazíme co nejrychleji na místo,“ říká velitel Sboru dobrovolných hasičů v obci Karel Vychytil.
DefibrilátorDefibrilátor je lékařský přístroj, který je schopný elektrickým výbojem obnovit správnou činnost srdce. Při komorové tachykardii nebo fibrilaci komor srdce nefunguje kvůli nekoordinovaným stahům. Tuto situaci dokáže defibrilátor zvrátit silným elektrickým výbojem. Pro úspěšnou defibrilaci musí být ale srdce schopné samostatné činnosti, nesmí být například poškozené infarktem. Klíčová je rychlost zákroku. Zdravotnická záchranná služba resuscituje v Královéhradeckém kraji 450 až 500 lidí, které postihla srdeční zástava. Přežívá zhruba desetina z nich. |
Obsluha automatizovaného defibrilátoru není komplikovaná. Na hrudník pacienta se přilepí elektrody a přístroj pak obsluhu zvukově navádí, co je potřeba dělat.
„Rádi bychom měli nové defibrilátory na místě do konce roku. Proškolenou už máme většinu lidí, kteří přicházejí v úvahu jako záchranáři,“ říká mluvčí Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje Ivo Novák.
A podle krajského náměstka Aleše Cabicara se uvažuje o rozšíření sítě defibrilátorů: „Jsou to místa, kde dochází ke kumulaci lidí od koupališť až po nákupní centra. Tam bychom rádi přístroje dostali.“
V celém kraji je dnes mimo zdravotnictví 107 defibrilátorů. Nejčastěji je při výjezdech používají hasiči, státní a městská policie nebo horská služba. Další přístroje jsou například na koupalištích a zimních stadionech.
