Badatelé ve studii vycházeli z předpokladu, že do Německa nebudou přicházet žádní uprchlíci a že „normální“ přistěhovalci z řad studentů, lidí hledajících práci a rodinných příslušníků stávajících přistěhovalců budou přicházet zhruba ve stejném počtu jako v uplynulých desetiletích.
V případě, že by do Německa nepřišel jediný imigrant, by podle ústavu žilo v roce 2050 v zemi asi devět procent muslimů. Pokud by jich do země přišlo stejně jako v letech 2014 až 2016, bylo by za 33 let v Německu muslimů téměř 20 procent. V roce 2015 přišlo do Německa 890 tisíc migrantů, loni asi 280 tisíc. Značnou část z nich tvořili muslimové z válkou sužovaných zemí Sýrie a Afghánistánu.
Pokud se nevezme v potaz imigrace, existují podle studie v současnosti dva hlavní důvody pro vyšší podíl muslimů v Německu v roce 2050. Jejich průměrný věk je nyní 31 let, zatímco u lidí, kteří vyznávají jiné náboženství, nebo jsou bez vyznání, je to 47 let. Dalším důvodem je vyšší míra porodnosti u muslimů.
Islámu se vzdalo více lidí, než kolik k němu konvertovalo
Zatímco na každou muslimku v Německu podle statistik připadá 1,9 dítěte, u ostatních žen je to 1,4 dítěte. Například ve Velké Británii, kde žije řada muslimů původem z jižní Asie, se ale tato hodnota pohybuje kolem 2,9 dítěte u muslimek a 1,8 u ostatních žen.
Mešita v kostele vítá ženy, gaye i bezvěrce, čelí hrozbám radikálů |
Změna náboženství nemá na růst počtu muslimů podle studie výrazný vliv. Mezi lety 2010 a 2016 se po celé Evropě své víry totiž vzdalo o 60 tisíc více muslimů, než kolik lidí k islámu konvertovalo.
Pew Research Center srovnával data z několika evropských zemí. Nejvíce muslimů podle statistik žije ve Francii (5,7 milionu). Jejich podíl na francouzském obyvatelstvu představuje 8,8 procenta. Na druhém místě se umístilo Švédsko s 8,1 procenty muslimů v populaci a na třetím Velká Británie s 6,3 procenty. Například v Polsku činí podíl muslimů na populaci podle studie méně než 0,1 procenta.
