Na výběr má většina žáků jen jedno hlavní jídlo denně. A když jim nechutná, tak ho vrátí a příště jdou na jídlo radši jinam. Skoro polovina jídelen přitom vrácená jídla nijak neřeší.
Výsledek? 35 procent školáků se ve školních jídelnách nestravuje vůbec. Tato zjištění vyplývají ze studie České školní inspekce, která pozorovala kvalitu školního stravování v posledním školním roce 2016/17.
Přesolené, rozvařené. Olomoucké gymnázium zažívá hromadný bojkot obědů |
„Zaplatit 30 korun za oběd by nebyl problém. Ale synovi tam prostě nechutná. Stěžuje si, že má obden luštěniny,“ říká otec čtrnáctiletého žáka z Prahy 9. S podobnou zkušeností se svěřila matka patnáctileté dcery z Prahy 7 nebo otec dětí stravujících se v jídelně mateřské školy v Praze 4.
„Samozřejmě jsou případy, kdy děti do jídelny nechodí, protože jim nechutná,“ připouští metodička školního stravování Alena Strosserová.
Jídelny si často stěžují na takzvané spotřební koše, které musí dodržovat. Ty určují, jaké potraviny a v jakém množství mají jídelny při vaření používat. „Ale žádná jídelna nemusí vařit luštěniny obden. Pokud to tak někde dělají, už je to moc,“ má jasno Strosserová.
„Ve spotřebním koši je deset gramů luštěnin na den. Když si vezmete průměrnou padesátigramovou porci, vyjde vám z toho, že stačí, když na jídelníčku budou jednou za týden,“ vysvětluje Strosserová.
