1. Znovu vláda stran současné koalice
Když Bohuslav Sobotka vyhrál volby, dočkal se jmenování premiérem až v lednu 2014. Prezident Miloš Zeman si dal načas. Letos může být sestavování vlády i kvůli hlavě státu ještě o něco složitější vzhledem k tomu, že v lednu se bude volit znovu prezident a Zeman svou pozici obhajuje. První variantou nové vlády po podzimních volbách do Sněmovny je obnovení koalice ANO, ČSSD, KDU-ČSL, byť s jinou sílou každé z těchto stran.
Volby 2017 |
Žádná z trojice zmíněných tuto možnost neškrtla, ale sociální demokraté i lidovci dali najevo, že v takovém případě by nesměl být ve vládě lídr ANO a exministr financí Andrej Babiš stíhaný policií kvůli podezření na podvod při čerpání padesátimilionové evropské dotace na farmu Čapí hnízdo.
Babiš ale zatím ani nenaznačil, že by byl ochoten ustoupit do pozadí. Pokud by se tak stalo, muselo by ANO přijít s člověkem, jemuž by koaliční partneři věřili, že se nenechá Babišem řídit. Typově ministr financí Ivan Pilný, který už letos nekandiduje, eurokomisařka Věra Jourová, či brněnský primátor Petr Vokřál.
2. Široká koalice „antibabiš“ bez hnutí ANO
Hlavně opoziční politici hovoří o tom, že letošní volby jsou osudové a že jde o to, jestli většinu ve Sněmovně získají tradiční demokratické politické strany, nebo jestli budou mít v dolní komoře 101 hlasů a víc Babišovo hnutí ANO a protisystémové strany KSČM a hnutí SPD Tomia Okamury.
Když se to nestane, mohou se všechny ostatní strany pokusit o „duhovou koalici“, ve které by byla jak levicová ČSSD, tak pravicové strany, které jsou dosud v opozici, i další, kteří se do Sněmovny dostanou. Jako první o této variantě, jíž by se dalo také říkat koalice „antibabiš“, hovořil šéf TOP 09 Miroslav Kalousek, už když střídal Karla Schwarzenberga v čele strany. Narazit to může ale hned na několik věcí. V prvé řadě na nedostatek křesel ve Sněmovně, ale také na možnou nechuť někoho dělat příliš velké programové kompromisy. Protože lze čekat ve Sněmovně i úplné nováčky, ti také nemusí mít chuť zaplést se hned s vládou, tak jako dříve Zelení či Věci veřejné.
3. Babiš vládne s menšinovou vládou a najde pro to partnery
V případě výrazného úspěchu Babišova hnutí může některá ze stran, které si ho zatím ve vládě jako trestně stíhanou osobu neumějí představit, změnit názor a zdůvodnit to třeba tím, že si nepřejí, aby vznikla vláda opírající se o extrémisty. Nebo si Babiš dokáže vyjednat podporu komunistů, hnutí SPD, případně Pirátů.
Lídr ANO zatím několikrát vyloučil přímou koalici s KSČM a s Okamurou, kategorické ne menšinové vládě ale nezaznělo. Pokud by Babiš o této variantě uvažoval, pustil by se na tenký led, protože nemůže vědět, jak velká část jeho poslaneckého klubu by v takovém případě zůstala k němu loajální. Ze strany prezidenta by Babiš problémy čekat nemusel, protože Miloš Zeman už řekl, že by neměl problém jmenovat premiérem vítěze, i kdyby šlo o stíhanou osobu.
4. Vláda „prezidentská“, úřednická či jen dočasná
Kdyby se ukázalo, že strany nejsou schopny vyjednat kabinet s většinou v Poslanecké sněmovně, převzít může naplno taktovku prezident Zeman a vyzkoušet ještě jednou to, co udělal již po pádu vlády Petra Nečase v roce 2013, kdy jmenoval „svou“ vládu vedenou ekonomem Jiřím Rusnokem, současným guvernérem České národní banky. Taková vláda bez dohody se stranami ale nezískala většinovou podporu ve Sněmovně a byla jen dočasná, udržovací, do předčasných voleb před čtyřmi lety na podzim. Než by taková „Zemanova vláda“ vznikla, zemi by spravoval kabinet končícího premiéra Bohuslava Sobotky v demisi.
Do této varianty - pokud bude politická scéna naprosto rozštěpená - lze zahrnout i variantu dohody stran a prezidenta na úřednické vládě, eventuálně překlenovacím kabinetu do dalších, tentokrát předčasných voleb.
Voliči to mají v rukou v pátek od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.
