„Lidé nám hlásí v průměru tři až čtyři uhynulá zvířata denně. Zpravidla jde o přejeté holuby, ježky, toulavé kočky, občas se objeví i zajíc. Sražená vysoká je v Brně zcela výjimečná záležitost,“ přiblížil Jakub Ghanem, mluvčí brněnské městské policie, která úklid zajišťuje skrze odchytovou službu.
Z rozpočtu největšího moravského města loni putovalo na likvidaci dvou tun uhynulých zvířecích těl, takzvaných kadáverů, přibližně 24 tisíc korun, což je v porovnání s jinými městy nízká částka. Například Liberec letos zaplatí 25 až 30 tisíc za likvidaci sotva čtvrtinového množství mršin.
„Letos jsme například úplně poprvé likvidovali uhynulou ovci, která spadla do řeky Nisy. Náklady na její odstranění byly zhruba pět set korun. Jinak sražená divoká zvířata, například srny či prasata, si řeší jednotlivá myslivecká sdružení samostatně,“ sdělila mluvčí Liberce Jana Kodymová.
Kolik města platí za likvidaci mršinRok 2016 - množství / cena
Pozn.: jde o náhodný výběr, některá města počítají jen asanaci, další i náklady na mzdy či benzin. Obce a města mají ze zákona povinnost postarat se o ta uhynulá zvířata ve svém katastru, u nichž není znám majitel, nebo žijí volně. U sražené lesní zvěře má stejnou povinnost příslušné myslivecké sdružení. |
Liberecký útulek jako pověřená příspěvková organizace platí asanační firmě SAP Mimoň 8,90 korun za kilogram ostatků, třeba pražská zoo asanační firmě Asavet jen šest korun a dvacet haléřů za kilo. Táž firma také jednou až dvakrát měsíčně vyzvedává obsah speciálních kafilerních mrazicích boxů v trojském a měcholupském útulku, kam odchytová služba sváží zdechliny z pražských ulic.
„Zvířata likvidovaná za peníze z obecní či městské kasy tvoří zanedbatelný podíl, přibližně do jednoho procenta všech,“ podotkl Jan Oulický mladší z firmy Asavet, která provozuje kafilerii v Biřkově na Plzeňsku. Příjmy mají kafilerie zejména díky smlouvám s jatečními společnostmi, kvůli útlumu hospodářské výroby však postupně klesají.
Ptačí chřipka zvedla náklady
Auta pražské odchytové služby jsou vybavena kafilerními boxy a „odchytáři“ mají k dispozici i speciální vůz na větší kusy či větší množství uhynulých zvířat. Ze zákona musí být odklizena do 24 hodin od oznámení nálezu.
„Stíháme to rychleji. Pracovníci odklízejí zvířata do velikosti psa, neodvážejí větší, těžká zvířata ani zvířata v pokročilém stadiu rozkladu. Takové nálezy nahlásí přímo asanační firmě, která zajistí úklid,“ přiblížila mluvčí pražských strážníků Irena Seifertová. Kadávery odklízí i ze silnic či areálů školských a zdravotnických zařízení, soukromníci si hradí odstranění samostatně.
Loni Praha zaplatila za likvidaci kadáverů necelých 120 tisíc korun - „odchytáři“ v průběhu roku posbírali více než 8,6 tuny uhynulých zvířat. Letos kvůli ptačí chřipce odklidili stejné množství už během první poloviny roku - odklizení 1799 kusů přišlo v prvních šesti měsících na 148 tisíc korun.
ASANÁTOR: Likvidoval jsem mrtvé krávy i antilopu. Chuť na maso neztrácím |
„V době, kdy platila opatření proti ptačí chřipce, odklízeli zaměstnanci útulku pražské městské policie denně desítky až stovky kusů ptáků. Kvůli velkému množství nálezů byli zapojeni také strážníci poříčního oddílu, který svážel ptáky z Vltavy,“ připomněla mluvčí.
Z oslovených měst platí za likvidaci mrtvé zvěře nejvíc v Hradci Králové. Do konce září vynaložili skoro 350 tisíc za 350 kilogramů, do sumy však na rozdíl od ostatních měst započítávají vedle samotné likvidace i náklady na benzin či mzdu a pohotovostní příplatky „odklízeče“.
„Zvýšené náklady na svoz uhynulých zvířat v roce 2017 způsobil právě výskyt ptačí chřipky v prvním čtvrtletí. Loni jsme zaplatili za 55 kilogramů necelých 120 tisíc korun,“ uvedl mluvčí města Petr Vinklář. Pardubice loni za likvidaci zhruba 910 kilogramů daly přibližně 162 tisíc korun.
Vesnické rozpočty mršiny nezatěžují
V rozpočtech malých obcí tvoří náklady na asanaci mrtvé zvěře zanedbatelnou položku, nebo jde vyloženě o nahodilá vydání. „Ve funkci jsem rok a půl a za tu dobu jsme nic podobného neřešili. Firmu nasmlouvanou nemáme, kafilérii bychom volali jednotlivě,“ přiblížil starosta Určic na Prostějovsku Petr Kouřil.
Každá desátá nehoda je se zvěří. Nestihnete-li brzdit, srazte srnu čelně |
Obce problém takřka neřeší i z toho důvodu, že na vesnici mnoho lidí uhynulé zvíře jednoduše zakope na zahradě či na poli. To podle zákona lze, pokud se dodrží stanovená vzdálenost od vodního zdroje, sousedního pozemku a hloubka alespoň 80 centimetrů.
Roli však hraje i způsob úmrtí. Ptáka uhynulého po zásahu elektřinou či nárazu do skla nálezce zakopat smí. V případě podezření například na otravu jedem je nutné volat odklízecí četu a třeba holuby, kteří jsou přenašeči celé řady nemocí a parazitů, nelze podle veterinárních hygieniků likvidovat jinak než v asanačních ústavech a převážet jen v dokonale těsnících pytlích.
Co zvířata odklízená z veřejných prostranství zabíjí nejčastěji, jasné není. „Zjišťování konkrétní příčiny úhynu se neprovádí. V odůvodněných případech, jako byla například nákaza ptačí chřipkou, se u nalezených zvířat provádí monitoring ve vztahu ke konkrétní nákaze,“ uzavřel mluvčí Státní veterinární správy Petr Majer.
