Zákon, který ukrajinský prezident Petro Porošenko podepsal koncem září, umožňuje výuku v mateřském jazyce menšin v předškolních zařízeních a v prvních čtyřech ročnících základních škol. Od pátého ročníku nastupuje jako vyučovací jazyk ukrajinština s tím, že souběžně budou mít žáci možnost vzdělávat se v mateřském jazyce. Změna má nastat v roce 2020.
Otázka jazyka je na Ukrajině mimořádně citlivá, protože se týká proruských povstalců na východě země. Ti jakékoli ukončení svých separatistických snah podmiňují posílením politické, hospodářské, bezpečnostní, ale i jazykové autonomie.
Kyjev novelu zdůvodňuje snahou lépe integrovat menšiny do společnosti a pomoci jim získávat zaměstnání ve veřejném sektoru. Moskva zase tvrdí, že cílem zákona je poškodit zájmy milionů ruskojazyčných obyvatel Ukrajiny.
Krize na UkrajiněZEMAN: Český prezident vytočil Ukrajince ŽELEZNICE: Rusové dokončili objížďku Ukrajiny TÁBOR AZOV: Ukrajinské děti cvičí s kalašnikovy POLITIKA: Pád Saakašviliho a Savčenkové MALORUSKO: Doněčtí povstalci vyhlásili nový stát KOMENTÁŘ: Proč nepodceňovat Malorusko NATO: Kyjev začíná jednat o plánu vstupu KAUZA AGEJEV: Zajatý Rus vypovídá o válce |
Na potíže při užívání a výuce svého jazyka si stěžují i Maďaři, Rumuni a Poláci žijící na západě země. Maďarsko zákon označilo za „ránu do zad“ a pohrozilo, že požádá EU, aby přehodnotila vztah s Ukrajinou. Rumunský prezident Klaus Iohannis v září na protest zrušil plánovanou návštěvu Ukrajiny.
Napětí v Budapešti
Ukrajinskou novelu ve čtvrtek kritizovalo Parlamentní shromáždění Rady Evropy, podle nějž nezachovává rovnováhu mezi oficiálním jazykem země a jazyky minorit. „Nový zákon bude mít za následek silné okleštění práv, která byla v oblasti jazykové výuky dřív přisouzena národnostním menšinám,“ cituje Svobodná Evropa usnesení Parlamentní shromáždění Rady Evropy.
Napětí kolem školského zákona poznamenalo také čtvrteční návštěvu ukrajinského ministra zahraničních věcí Pavla Klimkina v Budapešti.
„Vidíme to ve zcela jiném světle. Může to vést k vymazání jazyků menšin z veřejného prostoru,“ uvedl jeho maďarský protějšek Péter Szijjárto a dodal, že si nepřeje, aby další zákony přispěly k utlačování práv maďarské menšiny na Ukrajině. Szijjárt na společné tiskové konferneci prohlásil, že vztahy mezi Ukrajinou a Maďarskem jsou kvůli školskému zákonu nejhorší od roku 1991.
Klimkin naopak řekl, že smyslem zákona není potlačovat práva menšin na Ukrajině včetně práva používat jejich mateřský jazyk. „Nezavřeme jedinou školu a nedáme výpověď žádnému učiteli,“ řekl. „Naše logika je jednoduchá, každý občan musí kromě své mateřštiny být schopen hovořit také ukrajinsky. Je to důležité pro jeho úspěch v budoucnosti,“ dodal s tím, že novela pouze nahradila starý postsovětský zákon.
Klimkin následně kritizoval Budapešť za vydávání maďarských občanství ukrajinským Maďarům, což prý k jejich integraci na Ukrajině „rozhodně nepřispívá“.