Evropský parlament v úterý přijal nezávazné usnesení, ve kterém upozornil na stále chybějící průlom v otázce budoucích práv unijních a britských občanů a také na dosavadní neexistenci řešení specifického postavení Irska a Severního Irska. Europoslanci trvají na zaručení rovných občanských práv Britů a obyvatel ostatních unijních zemí.
Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker se dokonce minulý pátek nechal slyšet, že by se musel stát zázrak, aby stávající fáze rozhovorů o britském odchodu z unie významným způsobem pokročila do říjnového summit EU.
Dostatečný pokrok nynější fáze vyjednávání je podmínkou pro to, aby lídři států a vlád dali unijnímu vyjednávači Michelu Barnierovi zelenou k začátku diskusí o budoucí podobě vzájemných vztahů mezi EU a Británií. Na těchto rozhovorech má Londýn zásadní zájem, Brity především zajímají budoucí podmínky přístupu na unijní vnitřní trh.
Barnier v úterý v europarlamentu prohlásil, že při hledání dohody si nelze zahrávat s osudy lidí a že zářijové prohlášení britské premiérky Theresy Mayové ve Florencii ukazuje na možný obrat v řešení otázky práv britských a unijních občanů.
Mayová tehdy vyzvala k vytvoření hlubokého a speciálního partnerského vztahu mezi Británií a Evropskou unií. Zároveň dala jasně najevo, že má zájem o dvouleté přechodné období, během kterého by byl zachován přístup na britský a unijní trh, aby se obě strany pohodlně přizpůsobily novým pravidlům. Někteří europoslanci ale označili zmíněný projev Mayové za nekonkrétní a vágní.
Manfred Weber: Vyhoďte Johnsona
Europoslanci se také kriticky vyjadřovali k rozepřím v britské konzervativní vládě. Šéf liberální frakce ALDE a také europarlamentní koordinátor pro brexitová jednání Guy Verhofstadt řekl, že pokroku je jen těžko možné dosáhnout, pokud je na druhé straně jednacího stolu nejednota.
V ostrém kontrastu proti tomu je podle Verhofstadta jednota mezi unijními státy. „Evropský parlament i členské státy překonávají své národní priority a stranické zájmy a brání zájmy občanů všech zbývajících 27 zemí EU,“ prohlásil Verhofstadt s tím, že toto ve své kariéře ještě nezažil.
Nejednotu konzervativců ukázala jejich říjnová výroční konference. Šéf britské diplomacie Boris Johnson během ní zveřejnil článek, v kterém představil své vlastní požadavky na brexitovou dohodu a nepřímo se tak postavil premiérce. Uvedl například, že by přechodné období mělo trvat dva roky a „ani o vteřinu víc“. Mayová ve Florencii přitom řekla, že přechodné období by mělo trvat „kolem“ dvou let.
Johnson si kvůli svým výrokům vysloužil kritiku od ministra financí Philipa Hammonda, který patří ve straně k zastáncům mírné podoby brexitu. Ten na Johnosnovu adresu uvedl, že nikdo není nepostradatelný. „Vždy počítám se zásadou, že vyhodit je možno každého,“ řekl BBC. „Čím větší jednotu ukážeme, tím silnější bude naše vyjednávací pozice,“ dodal Hammond v rozhovoru poskytnutém stanici Sky News.
Johnson poté rezolutně odmítl spekulace, že by se snažil svým nedělním prohlášením zastínit premiérku Mayovou. „Prakticky jsem zopakoval oficiální vládní politiku. Myslím, že je mimořádné, že se toho tolik nadělá kvůli tomu, že jsem zopakoval vládní politiku,“ řekl. Pozice britské ministerské předsedkyně výrazně oslabila poté, co vyvolala předčasné volby, ve kterých však toryové ztratili absolutní většinu v parlamentu. Mayová přitom hlasováním chtěla upevnit svou pozici před jednáním o brexitu.
Názorové neshody v britském kabinetu v úterý na půdě europarlamentu ostře tepal předseda lidovecké frakce EPP Manfred Weber. Mayová by podle něj brexit měla myslet zejména na Británii a ne na rozbroje v Konzervativní straně. „Johnsonovy útoky na jeho vlastní premiérku ukazují, že britská vláda se zmítá ve stranických hádkách a politických rozporech... Prosím, vyhoďte Borise Johnsona a pak budeme mít jasno, kdo je za britskou pozici odpovědný,“ prohlásil Weber.
