Duda, spojenec vládní strany PiS, zákony nečekaně zablokoval před dvěma měsíci po hromadných protestech v zemi a kritice z Bruselu i Washingtonu (více zde). Evropská komise v pondělí sdělila, že návrhy změn pečlivě posoudí.
Polský prezident Duda vetuje kontroverzní zákon o nejvyšším soudu |
Dudovy protinávrhy musí schválit parlament, aby mohly vstoupit v platnost. Politici by podle nich měli nad soudy sice stále vyšší kontrolu, ale tu by vykonával jak prezident, tak parlament, uvedla agentura Reuters.
Parlament by například musel jmenovat soudce třípětinovou většinou, a nikoli prostou většinou jako ve vládním návrhu, a prezident by mohl do procesu vstoupit, pokud by se poslanci nedohodli. PiS má sice nyní většinu, ale ne třípětinovou.
Duda podle agentury AP na pondělí svolal schůzku s šéfy parlamentních stran, aby zjistil, jakou mají jeho návrhy podporu. Předseda PiS Jaroslaw Kaczyński se už však dal slyšet, že jeho nedávné rozhovory s prezidentem o jeho návrzích ukázaly na „dalekosáhlé rozdíly v názorech“. Ty bude podle něj velmi těžké překonat.
Analytik: Reformu justice hájí Kaczyński tím, že maže pozůstatky socialismu |
PiS tvrdí, že reforma soudnictví je potřeba, protože soudy jsou pomalé, pracují neefektivně a jsou zamrzlé v komunistické mentalitě. Kritici vládních reformních plánů ale soudí, že s vládou navrhovanými pravidly by se Polsko přiblížilo autoritářskému režimu.
Prezident dříve uvedl, že se rozhodl zákony vetovat, protože by daly přílišnou moc ministrovi spravedlnosti a současně generálnímu prokurátorovi v jedné osobě. Ten je navíc stranou ve sporech, které se odehrávají před nejvyšším soudem.
Třetí zákon, který mění fungování obecných soudů v zemi, ale Duda podepsal (více zde). Evropská komise pak vůči Varšavě zahájila řízení kvůli porušení unijní legislativy.
Polský zákon není podle komise slučitelný s unijním právem, protože zavádí jiný věk pro odchod do důchodu u soudkyň, u nichž je to 60 let, a u soudců, kde je to 65 let. Diskriminuje tedy osoby na základě pohlaví. Duda ve svých návrzích stanovil hranici pro odchod soudců do důchodu na 65 let a vyhradil si právo rozhodnout, zda soudci mohou pracovat déle.
