Vyšetřování kauzy Čapí hnízdo se před volbami posunulo až do fáze, kdy poslanci Andrej Babiš a Jaroslav Faltýnek (oba ANO) každým dnem mohou očekávat sdělení obvinění kvůli možnému dotačnímu podvodu. Na policii a státní zastupitelství se kvůli tomu valí nařčení z účelového ovlivňování voleb, a to i ze strany ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (rovněž ANO) či prezidenta Miloše Zemana.
Prohlášení části politické reprezentace naznačující, že orgány pracují na politickou objednávku, se šéfovi žalobců nelíbí. „Výroky, které nějakým způsobem zpochybňují nezávislost státního zastupitelství, mi skutečně vadí, protože si celou dobu zakládám na tom, že státní zastupitelství funguje vskutku nezávisle. Je to spíše otázka pro novinového komentátora, možná politologa, aby se zamyslel nad tím, jakou máme v České republice politickou kulturu,“ podotýká Pavel Zeman.
Přestože nejvyššího státního zástupce navrhuje a odvolává vláda, odvety po volbách se současný šéf žalobců neobává. „Rozhodně nejsem člověkem, který by na této pozici nějak lpěl. Ostatně, kdyby mi šlo jen o to být nejvyšším státním zástupcem, tak asi vystupuji a konám ve své funkci úplně jinak,“ argumentuje. Nicméně je podle něj „alarmující, že ani po čtyřiadvaceti letech jsme nebyli schopni dosáhnout toho, aby k odvolání nejvyššího státního zástupce bylo potřeba uvést nějaký důvod.“
Zeman celkově pociťuje vůči žalobcům ze strany politiků větší tlak než dříve. „V posledním roce a půl skutečně vnímám, že nastal odklon od směru, který zde byl ještě v roce 2012,“ všímá si.
Od té doby proběhly akce jako zadržení exhejtmana Davida Ratha, zásah na Úřadu vlády, obvinění kvůli možným manipulacím s dotacemi na ministerstvu školství či zmiňovaná kauza Čapí hnízdo, které ukázaly, že policie a žalobci se neostýchali sáhnout ani do těch nejvyšších pater.
„Jestliže před pěti lety jsme se bavili s tehdejším ministerstvem o větší nezávislosti státního zastupitelství a měl jsem za to, že tehdy panovala i celkem politická shoda na tom, že státní zastupitelství by mělo dosáhnout větší nezávislosti, tak v poslední době spíše vnímám tendence, že působnost státního zastupitelství by se měla omezit,“ uvedl šéf žalobců.
Poslanci by pravomoci žalobců osekali
Zemanova slova dokládají i některé návrhy a výzvy, jež prošly Parlamentem. Na státní zástupce zacílila například poslanecká komise, jež se zabývala policejní reorganizací. Zákonodárci mimo jiné navrhli vypustit z trestního řádu pravomoc žalobců osobně provádět jednotlivé úkony trestního řízení nebo vyšetřování namísto policie. Reorganizační komise se také vyslovila proti skutečnosti, že státní zástupci zasahují do toho, kdo konkrétně se v policejním útvaru bude věnovat určité agendě (více o závěrech komise). A dlouho připravovaný zákon, který měl státní zástupce ještě posílit, Sněmovna už také neprojednala.
„Některé ty návrhy jsou formulovány vcelku chytře, protože se nezmiňují omezování personální, což by mohlo vyvolat určitou negativní reakci veřejnosti, ale mluví se o omezování pravomocí, které státní zastupitelství nezbytně potřebuje, aby mohlo fungovat efektivně,“ míní Zeman. „Potom se zase možná staneme terčem kritiky ze strany politiků, kteří budou říkat, že státní zastupitelství funguje špatně. Je nutné si uvědomit, že každá instituce funguje tak dobře, kolik jí dáte kompetencí a nástrojů,“ dodává.
Poslanci, již se věnovali únikům ze spisů, se zase vyslovili pro vytvoření speciálního útvaru na Nejvyšším státním zastupitelství, který by vyšetřoval státní zástupce (více o závěrečné zprávě). V tom Zeman a priori problém nevidí. Poslanci však podle něj nedomysleli, že by nad NSZ chyběla odvolací instance. „Logičtější by asi zřejmě bylo, aby se případně pravomoc vyšetřovat a stíhat státní zástupce, soudce a další činovníky justice přenesla na již existující vrchní státní zastupitelství,“ uvedl. Každopádně závěrečné zprávy obou komisí i s výzvami vládě Sněmovna odsouhlasila.
Rošáda v Olomouci nepřijde
Zeman se zastává i kritizovaných podřízených z olomouckého vrchního zastupitelství, v jehož čele stojí Ivo Ištván. Komise k reorganizaci tehdy navrhovala zvážit personální změny. Šéf žalobců upozorňuje, že odvolání může přijít pouze při závažném porušení povinností. „Já si pravidelně vyhodnocuji jednání všech vedoucích státních zástupců a zatím jsem v případě Olomouce takové důvody nenašel. Pokud bych je měl, tak návrh na odvolání přirozeně podám,“ tvrdí.
Olomoučtí žalobci stojí za kauzami Jany Nečasové, v nichž se však justici nedaří dobrat pravomocných rozhodnutí. Minulý týden odvolací soud zrušil rozsudky v případě údajného zneužití zprávy tajné služby (psali jsme zde).
Nijak úspěšně zatím neprobíhá ani větev takzvaných trafik pro poslance. Stíhání obviněných exposlanců zastavil Nejvyšší soud s tím, že se na zákonodárce vztahovala poslanecká indemnita. Ačkoli se proti jeho názoru vymezil Ústavní soud, jeho nález nemá zpětný účinek.
„Je dost těžké se vyjadřovat k této konkrétní věci, když rozhodnutím Nejvyššího soudu došlo k tomu, že hlavní část případu nebude stíhána,“ odpovídá na otázku, zda měly trestní orgány postupovat jinak nebo zajistit víc důkazů. „Podle mého mínění je to škoda, protože jsme se mohli od soudu dozvědět, kde jsou hranice politického ‚handlování‘ a kde už se jedná o korupci. Toto se zřejmě nedozvíme právě díky zmíněnému rozhodnutí Nejvyššího soudu a s tím se tedy musíme naučit žít,“ říká k verdiktu Zeman.
