„Bojovat proti IS byla jediná věc, která mě kdy donutila zvednout pušku,“ řekl třicetiletý Macer Gifford britskému listu The Independent. „Skupina, která zabíjí ženy a děti, gaye vraždí tím, že je shodí z budovy, a dělá další hrozné a nevyslovitelné věci... Musel jsem s ní bojovat.“
Gifford opustil Anglii v prosinci 2014. Tehdy řekl svým rodičům, že jede do Turecka. Nakonec se jeho cílovou stanicí staly kurdské jednotky v Sýrii. Z ambiciózního finančního makléře v Londýně a bývalého kandidáta konzervativní strany v regionálních volbách se tak ze dne na den stal voják.
„Přijít sem bylo něco, co jsem chtěl udělat. Cítil jsem, že je třeba to udělat,“ uvedl. „Chtěl jsem bojovat s IS a dokázat, že v Sýrii existuje spousta lidí, kteří chtějí IS zničit a uzdravit svoji zemi.“
Angličan se přidal ke kurdským milicím (YPG), které bojují v Rakká, hlavním městě IS. Gifford má pozici na západní frontě, kde vojáci útočí proti nepříteli „nečekaně během dne nebo noci“. „IS tak neví, kdy příště udeříme, a nemůže tak dát dohromady soudržnou obranu,“ uvedl.
YPG bojuje s podporou Američanů a Syrských demokratických sil (SDF), kterým se podařilo zatlačit IS ze severní Sýrie do města Rakká (psali jsme zde). Podle vojenských expertů bude boj o město dlouhý a krvavý.
Město je obklíčeno jednotkami SDF od června (psali jsme zde). Nejprve dobývaly okolní regiony v provincii, poté se přesunuly do centra. Zde se ale postup vojáků zpomalil, neboť v centru města má IS vybudované sítě tunelů, zátaras a různě rozmístěná výbušná zařízení.
„Nemám vůbec žádné iluze o následujících dvou třech měsících - jakkoliv dlouho to bude trvat. Bude to neuvěřitelně obtížné a já jsem neskutečně nervózní,“ řekl Gifford. Poslední střety s IS popsal jako „tvrdé“. Džihádisté mají rozkaz bojovat až do „poslední kapky krve“, v bojích používají sebevražedné bomby i protiletadlové zbraně.
Otázka civilistů
Okolo Rakky žilo na začátku bojů okolo 300 000 civilistů. OSN odhaduje, že přinejmenším 20 000 je v současné době ve městě uvězněno, polovina z toho jsou děti. Podle zástupce společnosti Unicef pro Sýrii Frana Equiza jsou lidé uvězněny „v přímém ohni“ bojů, bez přístupu k jídlu, čisté vodě a pomoci.
Koaliční velitelé přislíbili, že přijmou veškerá opatření k omezení civilních obětí. Podle amerického vyslance Bretta McGurka nicméně bude těžké civilisty v bojích uchránit. Dle něj je zbývajících 2 000 džihádistů ve městě odsouzeno k přímé smrti. „Není žádný způsob, jak by mohli uniknout,“ potvrdil Gifford. „Rakká je naše, vše je jen otázka času.“
I jeho znepokojuje bezpečnost civilistů. Reportérům ovšem řekl, že v okolí se nachází málo rodin. „Větší množství civilistů jsem viděl jen jednou. Přibližně čtyři rodiny se spoustou dětí - museli jsme podplatit jednoho z bojovníků IS, aby je nechali jít.“
Gifford očekává, že se setká s více civilisty během boje v centru města a věří, že YPG se jim pokusí pomoci. „Není toho moc, co můžeme udělat, vyjma toho, že pokud identifikujeme civilisty, nebudeme ti, kteří budou střílet.“ Dle Brita IS nevnímá rozdíl mezi civilistou a nepřítelem. Podle jeho zkušeností džihádisté civilisty střílí i v případě, že se pokusí o útěk.
Narozdíl od IS, Kurdové ty, kteří se pokusí opustit město, zadrží. Každého, koho podezřívají ze spáchání trestných činů, předají SDF, které je napojeno na zpravodajskou službou. Tak dochází k identifikaci jednotlivých členů IS.
YPG chce demokratickou Sýrii
Gifford charakterizuje YPG a širší koalici SDF, která zahrnuje muslimy, křesťany a Jezídy (etnicko-náboženská komunita, jejímiž příslušníky jsou především Kurdové, pozn. red.) jako „obyčejné Syřany, kteří osvobozují svou zemi“. Podle něj chce skupina „federální a demokratickou Sýrii“. Gifford doufá, že se stanou demokratickou opozicí vůči autoritářskému režimu prezidenta Bašára al-Asada.
Naproti tomu Turecko označilo YPG jako teroristickou skupinu kvůli tomu, že usiluje o založení separatistického kurdského státu. Prezident země Recep Tayyip Erdogan poslal v loňském roce do Sýrie své jednotky, aby přivedl skupiny zpět do Turecka. Proti němu se postavilo USA, které YPG podpořilo (psali jsme zde).
Návrat domů
Gifford nemá v úmyslu zůstat v Sýrii déle, než bude potřeba. Slíbil, že se zbaví zbraní, jakmile se Rakká zbaví IS. „Na světě neexistuje žádná jiná skupina, proti které bych chtěl bojovat tak, jak jsem to dělal doposud. Nyní se blížíme ke konci bojů a tím končím i já,“ uvedl.
Jak orgány Gifforda přijmou po jeho návratu zpět do Británie, jej příliš netrápí, i přestože britské úřady varovaly, že každý, kdo se připojí k syrskému konfliktu - na kterékoli straně - může být stíhán za trestné činy spáchané v zahraničí. Brit uvedl, že neporušil žádný zákon a nemá co skrývat. „Pokud mě zatknou, jsem ochoten jít až k nejvyššímu soudu.“
Po svém návratu plánuje vstoupit mezi politiky jménem strany Kurdské demokratické unie (PYD). Zároveň chce začít vydělávat peníze na obnovu Sýrie. „Pracoval jsem v oblasti financí, než jsem odešel. Takže se vrátím do Velké Británie, abych získal práci a mohl pokračovat ve svém životě, ale také abych dále rozvíjel to, na čem jsem se podílel poslední tři roky.“
Návrat do země bude úlevou pro jeho rodinu a přátele. „Obzvlášť moje rodina se snažila dlouho pochopit, proč jsem tak tvrdě pracoval ve svém oboru a pak jsem všeho nechal a odešel do Sýrie. Vypadalo to trochu šíleně,“ uvedl.
Gifford hodlá opustit Rakku po skončení ofenzívy. Peníze, které během bojů v zemi ušetřil, hodlá rozdat v uprchlických táborech a do několika týdnů odletět do Velké Británie. „Až to v tady skončí, bude to naposledy, co na sobě budu mít uniformu,“ říká. „Znovu už pušku do ruky nevezmu.“
