Jako motiv útoku se podle nejvyššího státního zastupitelství nabízí radikální islamismus s tím, že se však Ahmad A. zřejmě radikalizoval sám. Úřad, který ve spolkové republice vyšetřuje závažné teroristické činy, v pondělí vydal tiskovou zprávu, v níž mimo jiné rekapituluje páteční útok (psali jsme o něm zde).
Ahmad A. podle státních zástupců kolem 15:00 vstoupil do supermarketu Edeka v hamburské ulici Fuhlsbütteler Strasse a ze zdejšího sortimentu si vzal kuchyňský nůž s asi 20centimetrovým ostřím, kterým začal útočit.
Násilnému činu na místě podlehl Mathias P., na kterého Ahmad A. zaútočil jako na prvního, život ohrožující zranění utrpěl i další nakupující. Útočník poté obchod opustil a další tři lidi pobodal na ulici, než byl kolemjdoucími přemožen a zadržen. Další dva lidé přitom utrpěli lehčí zranění.
Dosavadní vyšetřování podle nejvyššího státního zastupitelství nepřineslo jakékoliv důkazy o tom, že by Ahmad A. byl součástí takzvaného Islámského státu nebo jiné teroristické organizace. Nezdá se ani, že by byl pod vlivem jakékoliv podobné organizace nebo že by spolupracoval s lidmi, kteří by věděli o tom, co šestadvacetiletý Palestinec chystal.
Zároveň však vyšetřování ukazuje na radikálně islamistické pozadí útoku. Podle vlastní výpovědi se muž, který měl podle dřívějších informací také psychické problémy (více zde), v poslední době začal zabývat radikálně islamistickým tématy. „Dva dny před činem se nakonec rozhodl pro příslušný způsob života. V den činu se odhodlal spáchat atentát spojený s vírou, že zemře jako mučedník,“ konstatuje nejvyšší státní zastupitelství.
Chybějící psychologický posudek jako jediná chyba úřadů
V Německu se po pátečním útoku znovu mluví o odsunu neúspěšných žadatelů o azyl. Mluví se i o tom, jestli úřady v případu palestinského útočníka nepochybily. Na první pohled se zdá, že úřady postupovaly z velké části tak, jak měly.
Na možnou radikalizaci Ahmada A., který do Německa přišel v březnu 2015, loni úřady upozornil jeden z jeho známých z ubytovny pro uprchlíky. Hovořil o tom, že muž přestal pít alkohol, začal hlasitě citovat verše z koránu a stáhl se více do sebe.
Hamburská kontrarozvědka na upozornění reagovala, Palestince prověřila a i když nezjistila, že by měl kontakty na hamburské salafisty, zařadila ho na seznam islamistů.
S Ahmadem A. také policie loni 3. listopadu hovořila a dospěla k názoru, že muž má psychické problémy. Doporučila proto odborný posudek psychologa, který ale nikdy nevznikl.
Právě chybějící psychologický posudek je podle německých médií asi jediným dosud známým pochybením německých úřadů v tomto případu.
I když byl Palestinec na seznamu islamistů, na seznam radikálů, kteří mohou představovat nebezpečí, zařazen nebyl. Nejspíš i proto, že s úřady spolupracoval a dával najevo touhu vrátit se do Gazy. Palestinec narozený ve Spojených arabských emirátech se byl dokonce ještě v pátek nedlouho před útokem na cizineckém úřadu přeptat, zda už dorazily jeho doklady, které by mu umožnily vycestovat.
Útok vyvolal diskuze o odsunu neúspěšných žadatelů o azyl
Jeho případ se od dřívějších islamistických útoků liší i v jiných ohledech. Ahmad A. sice po útoku uvedl, že klade důraz na to, že je teroristou, od té doby ale mlčí. Nůž, s nímž zaútočil, si s sebou do hamburského obchodu nepřinesl, ale vzal ho až na místě z regálu. Navíc neexistují zatím žádné důkazy o tom, že by měl přes chat kontakty s radikály, jak tomu bylo při několika loňských útocích islamistů ve spolkové republice.
I když je v případu ještě mnoho nejasností, část politické scény už diskutuje o tom, co je třeba změnit. Předseda parlamentního výboru pro vnitřní záležitosti Ansgar Heveling (CDU) požaduje, aby Berlín důsledněji trval na spolupráci zemí původu migrantů.
Není podle něj možné, aby Německo dávalo víza občanům těchto zemí, když jde o studium na univerzitě nebo nákupy, a tyto státy zároveň nechtěly brát zpět odmítnuté žadatele o azyl, kteří jsou jejich občany. Větší tlak na země původu požadují i další politici.
Německý svaz měst a obcí zase chce, aby odmítnutí žadatelé o azyl až do svého odsunu pobývali v centrálních zařízeních spravovaných Berlínem, a nikoliv ve městech nebo uprchlických ubytovnách, kde žili předtím.
Útočníka s nožem v ruce se snaží lidé zpacifikovat:
