Podle serveru TVN24 je Dudovi „líto, že zákony neviděl předtím, než šly do Sejmu“.
„V programu PiS nebylo zmínky o kontrole nad nejvyšším soudem, ani o tom, že generální prokurátor bude rozhodovat o tom, kdo bude soudcem, a kdo ne,“ řekl Duda, který sám z vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) vzešel. Generálním prokurátorem je v Polsku z titulu své funkce ministr spravedlnosti.
Uvedl, že do dvou měsíců připraví vlastní návrhy obou zákonů. Polská justice podle něj potřebuje nápravu a je velmi špatné, pokud se soudci považují za nejdůležitější kastu.
„Polský právní systém potřebuje rozsáhlou reorganizaci, ale nadevše musí nabízet pocit bezpečí. A žádná změna justice by neměla způsobit rozkol mezi státem a společností. Musel jsem toto rozhodnutí udělat, když navrhované změny přinesly tak velké emoce,“ vysvětlil Duda podle agentury Bloomberg.
Odpoledne za ním kvůli jeho rozhodnutí přijela premiérka Beata Szydlová a předsedové obou komor parlamentu. Jednání se konalo za zavřenými dveřmi a jeho účastníci po skončení novinářům nic neřekli. Předpokládá se, že představitelé PiS se budou snažit přimět hlavu státu ke změně stanoviska.
Dudův mluvčí Krzysztof Lapiński ale později v televizi TVN24 uvedl, že prezident své rozhodnutí odmítnout problematické justiční zákony nezměnil. Podle jeho vyjádření prezident není „hluchý ani slepý“ vůči protestům v celé zemi. Dodal, že Dudovo rozhodnutí vychází z hluboké analýzy faktů a z konzultací.
Kontroverzní reformu minulý týden schválil polský senát. Pro hlasovalo 55 zákonodárců, proti němu 23. Odpůrci reformy demonstrovali před Senátem, po jednání zablokovali východ (více zde).
Duda už však minulé úterý pohrozil, že bude zákony vetovat (více zde). Veto může nyní PiS přehlasovat, pokud pro zákon zvednou ruku tři pětiny parlamentu.
Zákony, které podle polské opozice prakticky ukončí nezávislost soudů v zemi, kritizují i čeští soudci.
„V posledním roce jsme u našeho blízkého souseda svědky vývoje, který ohrožuje samotnou podstatu principů, na kterých stojí demokratický právní stát. Po ochromení Ústavního tribunálu a podřízení veřejnoprávních médií momentální státně stranické politice v minulém roce dochází v těchto dnech k bezprecedentnímu útoku na nezávislost polského soudnictví,“ stojí nad podpisy předsedy Ústavního, Nejvyššího a Nejvyššího správního soudu Pavlem Rychetským, Pavlem Šámalem a Josefem Baxou a nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana a ombudsmanky Anny Šabatové (psali jsme zde).
Analytik: Reformu justice hájí Kaczyński tím, že maže pozůstatky socialismu |
Za varšavskou vládu se naopak postavilo Maďarsko. Analytik Vít Dostál si pak nemyslí, že náš severní soused míří cestou Ruska či Maďarska. „Jde i o vypořádání se se společenským systémem, který v Polsku fungoval od roku 1989,“ řekl v rozhovoru pro iDNES.cz (více zde). Proti krokům vlády nicméně vyrážejí do ulic tisíce Poláků (čtěte zde).
PiS má v obou komorách polského parlamentu většinu. Strana tvrdila, že polská justice potřebuje očistu, jakou od pádu komunismu nezažila, a že má soudní reforma lidem vrátit spravedlnost. Kritici ale poukazovali na to, že sporné zákony zajistí parlamentní většině a vládě premiérky Beaty Szydlové moc nad soudy, a prakticky tak zruší dělbu moci, která je základem demokracie. To by podle nich umožnilo předsedovi PiS Jaroslawu Kaczyńskému nastolit v Polsku autoritářský režim.
Demonstrace v Polsku pokračují proti tomuto zákonu už několik dní:
22. července 2017 |
