Česko má v Damašku jako jediný stát Západu stále ambasádu. Tamní velvyslankyně Eva Filipi proto zastupuje také zájmy Evropské unie nebo dalších spojenců (více zde). Pokud chce však běžný syrský občan získat české či schengenské vízum, musí o ně požádat na detašovaném pracovišti v sousedním Libanonu. Tedy až na výjimky.
Jak zjistil server HlídacíPes.org, česká ambasáda vydala v posledních pěti letech několik set „výjimečných“ víz. „V letech 2013 až 2017 vydal Zastupitelský úřad ČR v Damašku 309 schengenských víz,“ cituje server tiskový odbor ministerstva zahraničí.
„Velvyslankyně má pravomoc přijímat žádosti o krátkodobá schengenská víza ve výjimečných situacích, například z humanitárních důvodů. Výjimka se uplatňuje pouze k možnosti podání žádosti o vízum, nikoliv k udělení víza,“ uvedla dále mluvčí s tím, že konečné rozhodnutí přísluší ministerstvu. Slovo velvyslankyně Filipi má však podle serveru v Černínském paláci velkou váhu.
Teprve na konci roku 2016 přitom ministr zahraničí Lubomír Zaorálek vydal nařízení, aby byl – „s ohledem na bezpečnostní situaci ve vztahu k celoevropské migrační situaci a eskalaci konfliktu mimo jiné na území Sýrie“ – přehled o udělených výjimkách pravidelně do Prahy zasílán.
Kdo a z jakého důvodu výjimku od ambasády získal, nechce mluvčí ministerstva komentovat. Podle zjištění HlídacíPes.org jsou však na seznamu těch, kdo úspěšně žádali o povolení pobytu z Damašku, jména známých prominentů Asadova režimu. Jedná se například o mediální poradkyni prezidenta Lunu Al Chebelovou, vedoucího pracovníka prezidentského protokolu Rana Obieda nebo syna velkého muftího Abdulrahmana Hassouna. Ale také o Asadovu poradkyni Buthajnu Shaabanovou, která je již od roku 2012 na sankčním seznamu Evropské unie.
„Co se týká udělení schengenského víza pro žadatele uvedené na sankčním seznamu EU, je možné ho udělit pouze po souhlasu všech členských států schengenské zóny,“ řekla serveru ministerská mluvčí s tím, že kvůli ochraně osobních údajů nebude žádná jména potvrzovat.
