V předchozích dvou kolech jsme se účastníků projektu ptali na vládní krizi a migraci (více čtěte zde). Červencovou otázku redakce iDNES.cz zvolila v reakci na četné diskuze o milostech rozdmýchané nedávným děním. Zněla takto:
„Jaký postoj zaujímáte k institutu prezidentských milostí? Jak často byste ho využíval a v jakých případech?“
Vybírejte odpověď, která se vám líbí nejvíc
|
Prezident smí udělit milost bez ohledu na to, v jakém stadiu se případ nachází. Podle ústavy může prominout již pravomocně uložený trest (agraciace), rozhodnout, aby trestní řízení vůbec nebylo zahájeno, či aby nepokračovalo (abolice), a je také oprávněn, nechat odsouzení zahladit tak, že je odsouzený považován za bezúhonného (rehabilitace).
Hlava státu milosti uděluje na základě vlastního rozhodnutí a uvážení, souhlas ani podpis žádného dalšího státního představitele nepotřebuje. V některých zahraničních zemích naopak musí tento „akt milosrdenství“, udělovaný zejména nevyléčitelně nemocným, kontrasignovat třeba jeden z ministrů, případně se k němu vyjadřuje příslušný nejvyšší soud.
Kolik milostí může hlava státu za dobu svého funkčního období použít, nijak omezeno není. Miloš Zeman jich dal zatím osm, včetně té poslední a nejkontroverznější Jiřímu Kajínkovi. Naopak Václav Havel udělil za 13 let ve funkci přes osmnáct set individuálních milostí.
Zeman na začátku svého funkčního období převedl pravomoc na udílení milostí na ministerstvo spravedlnosti (psali jsme zde). Ročně obdrží kolem 600 žádostí, většinu zamítá, ty které vyhovují Zemanovým kritériím, bez stanoviska postupuje na Hrad. V Kajínkově případě to však bylo jinak, jemu prezident udělil milost bez návrhu ministra.
Špičky české justice se neshodnou, zda je institut prezidentských milostí potřebný. Třeba předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa jej označil za středověký nástroj z dob absolutistických monarchů. Naopak podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského je nutné ho mít, přestože představuje velký zásah do justice (více o názorech expertů čtěte zde).
Účastní se sedm uchazečů. Přidali se Štogl a Kulhánek
Třetího kola se (abecedně) zúčastnili vědec Jiří Drahoš, lékař a aktivista Marek Hilšer, textař a podnikatel Michal Horáček, politik a podnikatel Otto Chaloupka, podnikatel Vratislav Kulhánek, byznysman Igor Sládek a právník Karel Štogl.
Pravidla projektuPodle čeho se projekt řídí, jak postupuje redakce a k čemu se zavázali účastníci |
Účast v projektu z časových důvodů už dříve odmítl Miloš Zeman, bez odezvy minulý měsíc zůstala i opětovná nabídka účasti pro předsedu SPR-RSČ Miroslava Sládka. Pokud by se však rozmysleli, budou mít možnost účastnit se dalších kol, stejně jako případní další vážní zájemci, kteří se do kampaně před prezidentskými volbami zapojí s úmyslem kandidovat.
U dvou z odpovědí redakce opravila drobné gramatické nedostatky a interpunkci, ostatní zůstaly bez jakéhokoli zásahu ve zcela původním znění. Vyhodnocení třetího kola přineseme ve čtvrtek odpoledne.
