Společně se spojenci z centristické formace MoDem získalo hnutí 32,3 procenta. Konzervativní pravice si připsala 21,5 procenta, z toho 15,7 procenta získali republikáni. Národní fronta (FN) Marine Le Penové skončila třetí se ziskem 13,2 procent hlasů. Ultralevicová Nepodrobená Francie získala 11 procent a socialisté 7,4 procenta.
Volební účast byla rekordně nízká, k urnám přišlo pouze 48,7 procent právoplatných voličů.
Po druhém kole voleb, které je naplánováno na příští neděli, by si REM podle předběžných propočtů měla v parlamentu zajistit drtivou většinu až 445 křesel. Národní shromáždění má 577 mandátů, k většině je zapotřebí 289 mandátů. Poražení konzervativci a socialisté varovali před monopolem moci.
Republikáni by mohli obsadit 80 až 100 parlamentních míst, krajní levice deset až dvacet a Národní fronta by měla mít čtyři až deset mandátů.
Socialisté exprezidenta Françoise Hollandea, kteří dosud kontrolovali půlku sněmovny, zřejmě zeslábnou na méně než 40 křesel. „To je bezprecedentní ústup,“ uznal jejich šéf Jean-Christophe Cambadélis, kterého voliči v neděli vyřadili, stejně jako kandidáta socialistů na prezidenta Benoîta Hamona.
Premiér Édouard Philippe už po oznámení odhadů slíbil voličům razantní reformy a prohlásil, že „Francie je zpátky“. Silný výsledek Macronova hnutí v prvním kole podle předsedy vlády ukazuje, že Francouzi podporují jeho první kroky na světové i domácí scéně.
Dokonce i ministr, vyšetřovaný kvůli aféře s nemovitostmi, Richard Ferrand, s přehledem postoupil do druhého kola, poznamenala agentura AFP. Zároveň zdůraznila, že Macronovo hnutí po pouhém roce své existence dokázalo rozdrtit strany tradiční levice a pravice, které se podílely na moci po 60 let.
Záběry agentury Reuters z výměny francouzských prezidentů:
14. května 2017 |
