Jako první v Rozstřelu vystoupili europoslanec a místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička s poslancem Markem Černochem. Moderátora Vladimíra Vokála zajímalo, jaký vzkaz vyslali francouzští voliči politikům.
„Z mého pohledu je to tvrdý zásah do bipolárně stranického systému. Ze čtyř žhavých kandidátů jsme měli dva kandidáty z krajní části politického spektra a další třetí, novou osobu. Ani jeden z těchto kandidátů není příznivcem zachování současného systému,“ řekl Telička. Vítězství kteréhokoli z kandidátů tak podle něj může přinést i institucionální krizi.
S tím souhlasil i Černoch, podle nějž při volbách došlo k „nabourání systému“, jako například při brexitu. „Je to jasný signál, že lidé už mají dost elitářského systému a chtějí změnu,“ řekl.
Každý z politiků ve volbách podporuje jiného kandidáta. Zatímco Telička stojí za Emmanuelem Macronem kvůli jeho reformním myšlenkám, Černoch podporuje Marine Le Penovou, kterou označuje za „rozumnou ženu“.
Vzhledem k tomu, že do druhého kola postoupili dva „nesystémoví“ kandidáti, odpovídali Telička s Černochem i na otázku, zda v Evropě hrozí rozklad tradičního systému politických stran.
„Je to změna systému, ‚revoluce‘, která v současnosti Evropou běží. Jestliže dojde k teroristickému útoku a prezident Hollande a kancléřka Merkelová se chytí kolem ramen a demonstrativně ukazují, že my to vydržíme, tak zapomínají, že tu je několik milionu lidí, kteří terorismem ohrožení jsou a vidí, že se někdo chytá kolem ramen, ale kroky proti terorismu se nedělají,“ prohlásil Černoch.
Právě terorismus a migrace jsou podle něj hlavním tématem voleb, díky čemuž se Le Penová dostala do druhého kola. „Myslím, že ve Francii bude velký problém s islamizací, s radikálním islámem. Ve Francii rostou mešity jak houby po dešti,“ řekl.
Telička však upozornil, že podle průzkumů veřejného mínění je hlavním tématem voleb zaměstnanost, kterou za palčivou otázku považuje 61 procent voličů. Terorismus pak za hlavní otázku považuje 31 procent voličů, migraci 19 procent. „Tyto volby byly specifické tím, že tam nedominovalo jen jedno téma,“ řekl.
Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvV politice chybí lídři, řekl Telička
„I přes respekt k úspěchu paní Le Penové je třeba říct, že většina Francouzů nechce radikální změny, nechce návrat k franku, nechce frexit, ale chce řešení skutečných problémů,“ řekl Telička a jako příklad uvedl právě vysokou nezaměstnanost. Čeští politici by měli mít podle něj odvahu stejně jako Macron nastolovat nová témata.
„V Česku v tuto chvíli není primárním tématem migrace, vidím tady celou řadu témat, která musíme nastolovat, jinak bude Česká republika ekonomicky zaostávat,“ zdůraznil. Krizi politiky vidí v tom, že v ní chybí lídři. Politici podle něj nejsou schopní udělat radikální řez, který jim třeba nepomůže ke zvolení v příštích volbách, ale pomůže jejich zemi.
Naopak podle Černocha by, pokud by se nyní v zemi konalo referendum, Francie EU opustila. „Jestli pro Le Penovou hlasovalo 20 procent lidí, tak chtějí frexit. To by znamenalo konec EU, na což teď Česko není připravené,“ uvedl.
Francie volíSPOČÍTÁNO: Do finále jde Macron a Le Penová REAKCE: Velký třesk na politické scéně KOMENTÁŘ: Francouzské zemětřesení FAVORIT: Stmelím vás, slibuje Macron voličům SOBOTKA: Dobrá zpráva pro Česko PROFILY:
|
A vidí politici nějakou paralelu mezi francouzskými a českými prezidentskými volbami? „Hrozně rád bych ji viděl, ale bohužel nevidím,“ řekl Telička. U protikandidátů současné hlavy státu podle něj zatím není zřejmé, jaké představy a politické názory budou reprezentovat. „Nechci být příliš unáhlený v soudech, ale já tady nevidím Macrona,“ řekl. Le Penovou prý zná z Evropského parlamentu, ví, jak se chová a jaké návrhy kdy předložila.
Nepřímo pak přiznal, že „v takové té plytkosti“ v ní vidí podobnost s Milošem Zemanem. „V něčem tam tu podobnost bohužel vidím,“ řekl.
Naopak Černoch Zemana podporuje jako politika, který má velký tah na branku. Pro mě je prezident Zeman dobrým kandidátem. Nemusím s ním ve všem souhlasit, ale kdo je tady lepší?“ zeptal se.
Propad dvou hlavních stran, komentoval volby Rupnik
Jako další v Rozstřelu vystoupil politolog Jacques Rupnik. První kolo prezidentských voleb by se podle něj dalo interpretovat jako propad dvou hlavních stran, které francouzské politice dominovaly v posledních 50 letech.
Druhé překvapení je podle něj to, že se vítězem prvního kola stal Macron a ne Le Penová. „Zahraniční tisk mluvil jenom o ní, veškerá pozornost se soustředila jenom na ní a zapomněli, že alternativou úpadku tradičních stran nemusí být xenofobní populismus, ale třeba středový kandidát jako Macron, liberální a proevropský,“ řekl Rupnik.
Na tom, že se do druhého kola nedostal zástupce ani socialistů, ani republikánů, se podle něj podepsaly primárky. „Primárky byly zavedeny po americkém vzoru, že mají pomoci levici i pravici vybrat vhodného kandidátu. Levice si vybrala kandidáta, který byl nalevo od socialistické strany a kritizoval bilanci odstoupivšího prezidenta Hollanda,“ vysvětlil Rupnik. V kritice byl však spíš než Benoît Hamon úspěšnější jiný kandidát levice - Jean-Luc Mélenchon.
„Napravo se stalo něco podobného. Pravice si v primárkách vybrala kandidáta, který byl napravo od ní,“ řekl. Volby už podle Rupnika byly pro Françoise Fillona skoro vyhrané, pak ale přišly skandály týkající se jeho rodiny a zneužívání finančních prostředků. „On se vlastně nedostal ke slovu, všechno se soustředilo na jeho důvěryhodnost,“ řekl Rupnik.
KOMENTÁŘ: Francouzské politické zemětřesení |
Právě proto se podle něj otevřel prostor pro Le Penovou i Macrona, na jehož šance v létě ještě nikdo nesázel. Představil však prý reformy, které jsou přijatelné pro voliče levice i pravice, a na rozdíl od Le Penové odmítl představu uzavření hranic a zabránění migrace. „On místo toho nabízí návrat Francie k důležité roli v Evropě, že se musí obnovit partnerství s Německem,“ uvedl Rupnik.
Podle politologa však nelze automaticky předpokládat, že Macron zvítězí i ve druhém kole. K podobné chybě už podle něj došlo i v případě Hillary Clintonové při volbách v USA. „Nevíme, jak proběhne jejich debata, Macron je nezkušený politik,“ připustil. Ale vzhledem k tomu, že ho podpořili představitelé pravice i levice, Rupnik očekává, že Macron získá dvě třetiny hlasů. Mnohem těžší pro Macrona budou podle Rupnika nadcházející parlamentní volby.
Rupnik v Rozstřelu hovořil i o situaci z roku 2002, kdy se do druhého kola dostal Jean-Marie Le Pen, otec Le Penové, proti kterému se voliči nakonec spojili a i příznivci levice podpořili Jacquese Chiraca. „Ona na rozdíl od svého tatínka se nesnaží být jen protestní hlas proti všem, ona se snaží nabídnout trochu přívětivější, rozumnou tvář,“ řekl. Navíc se Le Penová v posledních letech kromě nacionalismu zabývá i sociální otázkou a zaměstnaností a Národní fronta je tak nejsilnější dělnickou stranou.
Také Rupnik, stejně jako Telička, uvedl, že drtivá většina Francouzů nechce frexit. „EU je koneckonců jejich vynález, Francie ji spoluzaložila,“ řekl s tím, že Le Penová návrhem na vystoupení z Unie voličům nahání strach.
Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvHádky o volbách rozdělily rodiny, popsala novinářka Jelínková
V závěru Rozstřelu vystoupila spolupracovnice Rádia Impuls ve Francii Pavla Jelínková. Podle ní bylo letos kolem voleb, přestože přišlo o něco méně lidí (účast i tak byla vysoká, 78,7 %, pozn. red.), více vášní. K účasti se pomocí sociálních sítí hecovali i mladí lidé.
„Probíhalo tady totéž, jako když se v České republice lidé rozhádali při volbě mezi Milošem Zemanem a Karlem Schwarzenbergem. Jen ve větším násobku, kandidáti nebyli dva, bylo jich jedenáct. Hádky byly vášnivé - Francouzi ty volby prožívají vášnivě - takže znám spoustu případů, kdy rodiče nemluvili s prarodiči či děti s rodiči,“ řekla v Rozstřelu Jelínková.
Volby podle ní jednoznačně ukázaly touhu Francie po velké změně. „Francouzi nemají pocit, že jim levice nebo pravice dává to, co potřebují k životu,“ okomentovala neúspěch krajně levicového Jean-Luca Mélenchona a konzervativního republikána Françoise Fillona. „Lidé zvolili změnu. To, jak Francie vypadala po desetiletí, končí,“ soudí Jelínková.
Ve druhém kole podle ní uspěje spíše Emmanuel Macron. Případné vítězství jeho soupeřky Marine Le Penové by byl „hodně velký zvrat“, soudí Jelínková.
Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvMacron versus Le Penová
Podle konečných výsledků zveřejněných v pondělí brzy ráno první kolo ovládl Emmanuel Macron s 23,75 procenta hlasů, pro Le Penovou hlasovalo 21,53 procenta zúčastněných voličů (více čtete zde).
Prezidentské volby se nesou v atmosféře čtvrtečního útoku na pařížské třídě Champs-Élysées u Vítězného oblouku, kde útočník zastřelil policistu a další dva policisty a zahraniční turistku zranil (více o útoku zde). Pachatel na policisty zaútočil ve chvíli, kdy probíhala poslední debata prezidentských kandidátů. Ti nato zrušili své závěrečné mítinky.
Celkem se prvního kola zúčastnilo jedenáct kandidátů, dva s nejvyšším počtem hlasů postoupili do rozhodujícího klání, které se uskuteční 7. května.
