Ratifikaci odchodu z EU očekávají analytici mezi podzimem 2018 a březnem 2019. Konečná dohoda o volném obchodu by mohla přijít v roce 2021, rok po britských parlamentních volbách. „Náš výchozí scénář počítá s omezenou přechodovou dohodou, která umožní bezcelní obchodování alespoň v rámci vybraných sektorů,“ uvedla společnost v prognóze.
„Jak moc byl v poslední době svazek Velké Británie a EU manželstvím z rozumu, to se ukáže až po rozvodu. Už teď to však vypadá, že brexit samotný krátkodobě postihne obě strany. Proto je velmi důležité, aby co nejdříve vznikla alespoň přechodová dohoda o volném obchodu,“ upozornil manažer Euler Hermes v ČR Luděk Obadal.
Britská ekonomika letos zpomalí
Britská ekonomika sice podle výchozího scénáře odolá negativním vlivům v průběhu vyjednávání, lze však předpokládat zvýšenou inflaci a zpomalení růstu platů. U investic by mohla navíc nastat situace charakterizovaná vyčkáváním a opatrností. „Celkově očekáváme zpomalení britské ekonomiky z 1,8 procenta v roce 2016 na 1,4 procenta v roce 2017 a 1,0 procenta v roce 2018. Dopady pocítí domácnosti i firmy a projeví se na trzích i v politice,“ stojí v prognóze.
Vaří se v Irsku, stáčí v Británii. Guiness řeší, jak dál po brexitu |
Na zahraniční investory a exportéry působící na ostrovech negativně dopadne znehodnocení měny (v průměru o pět procent v případě pouze omezené obchodní dohody), zpomalení poptávky a nárůst insolvencí (o pět procent v roce 2017 a o šest v roce 2018).
Z pohledu obchodu a investičních vztahů budou nejhůře postiženy Nizozemsko (-1,8 procentního bodu růstu HDP kumulativně 2017 až 2021), Irsko (-1,2 bodu) a Belgie (-1,0 bodu). Celkový dopad na eurozónu by však měl být spíše mírný (-0,4 bodu).
Vyjednávání se můžou protáhnout
Krajní scénář, kterému analytici přikládají dvacetiprocentní pravděpodobnost, počítá s neuzavřením přechodové dohody v roce 2019 ani finální dohody v roce 2021. Tak výrazné narušení obchodních toků by mělo oboustranně velmi negativní hospodářské dopady.
V roce 2019 by se britská ekonomika mohla propadnout až o 1,2 procentního bodu a zůstat v recesi až do roku 2021. Rok 2019 by mohl být velmi nákladný i pro společnosti mimo Velkou Británii. Podle prognózy by kvůli pádu libry a zavedení cla utrpěli největší újmu pravděpodobně exportéři v Německu (ztráty kolem osmi miliard eur), Nizozemsku (čtyři miliardy eur) a Francii (tři miliardy eur).
„Dokonce i s omezenou dohodou o volném obchodu bude brexit pro Velkou Británii znamenat pokles hospodářského růstu na možných 0,3 procenta v roce 2021. Silnější, ale jednostranná obchodní, měnová či fiskální politika by měla pouze omezené přínosy,“ uzavřela prognóza Euler Hermes.
