V debatě se sešlo celkem pět kandidátů na prezidenta, kteří mají podle průzkumů veřejného mínění největší podporu voličů. Zástupce konzervativní pravice François Fillon, který si před vystoupením v televizi vypůjčil na Twitteru předvolební heslo amerického prezidenta Donalda Trumpa a slíbil vrátit Francii její velikost, v diskusi obratem sliboval chránit svou zemi právě před nepředvídatelnou hlavou Spojených států.
Fillon v debatě rovněž kritizoval německou kancléřku Angelu Merkelovou kvůli její vstřícné migrační politice. Její kroky v migrační krizi podle něj způsobily obrovské problémy celé Evropě. Bývalý premiér se označil za kandidáta „národní sanace“, který provede hospodářské reformy a nastaví úsporný kurz.
Socialista Benoît Hamon slíbil voličům, že bude nezávislý na velkokapitálu a lobbistech, zástupce radikálnější levice Jean-Luc Mélenchon překvapivě udeřil v úvodu na ekologickou notu. Slíbil opuštění jaderné energetiky, na níž je Francie prostřednictvím spotřeby elektřiny závislá ze zhruba 50 procent. Také slíbil skoncovat s pátou republikou, kterou označil za prezidentskou monarchii.
Předsedkyně krajně pravicové Národní fronty (FN) Marine Le Penová uvedla, že nechce stát v čele pouhého regionu v rámci evropského bloku. „Nechci být vicekancléřkou Angely Merkelové,“ řekla. Oznámila také, že v rámci svého programu posilování bezpečnosti by jako prezidentka vytvořila během pěti let 40 tisíc nových míst ve francouzských věznicích. Podle Fillona by ale bohatě stačilo 16 tisíc míst. Současná hospodářská situace Francie by podle něj stejně více neumožňovala.
Spor o burkiny
S Macronem se Le Penová střetla především kvůli islámu a náboženským symbolům. Předsedkyně FN přitom oživila loňský spor o takzvané burkiny, tedy celotělové plavky pro muslimské ženy. Devětatřicetiletého centristu osočila, že je podporuje. Zároveň prohlásila, že je na čase skončit s multikulturalismusmem.
Macron v reakci Le Penovou obvinil ze snahy rozdělovat společnost. Podle něj nacionalistická politička dělá z muslimů nepřátele Francie.
Podle posledních průzkumů by měla šéfka krajní pravice Le Penová v prvním kole získat 26 procent hlasů, Macron o procentní bod méně. Třetího Fillona by volilo 19,5 procenta lidí. O pozici nejsilnějšího kandidáta levice svádějí vyrovnaný souboj Hamon a Mélenchon, jehož od Hamonových 12,5 procenta dělí jen půl procentního bodu.
Na francouzského prezidenta letos kandiduje celkem jedenáct politiků, kteří získali potřebných alespoň pět set podpisů od volených zástupců. Dvoukolová prezidentská volba se koná 23. dubna a 7. května.
