Pod petici žádající zákaz filmu Matilda se již podepsalo 20 tisíc lidí. V současnosti ji řeší komise ministerstva kultury, která hodlá závadnost filmu posoudit na uzavřené projekci. Na velkofilm, který stál v přepočtu asi 630 milionů korun, si stěžují především pravoslavní strážci morálky a ctitelé památky posledního ruského cara. Pohoršuje je i přesto, že film ještě není úplně hotový a nikdo ho neviděl.
„Viděli jsme plakát, viděli jsme trailer, v kterém se objevují různé intimní scény. Nejsme proti filmu, ale nechceme, aby naši svatí, které ctíme, byli ukazováni v tomto světle,“ postěžoval si Aleksandr Porožňakov z hnutí Carský kříž a připomenul tak, že ruská pravoslavná církev cara zavražděného bolševiky v roce 2000 svatořečila.
Do boje proti „svaktokrádežnému“ dílu vytáhla i poslankyně Natalja Poklonská, píše web newsru.com. Obrátila se na generální prokuraturu s žádostí prověřit financování filmu a navrhla, aby scénář posoudila expertní komise složená z historiků a představitelů pravoslavné církve. Poklonské mimo jiné vadí i fakt, že budoucího cara ztvárnil německý herec Lars Eidinger.
„Rusko je ve filmu ukázáno jako země šibenic, opilců a smilstva. Nemůžeme dopustit, aby se do kin dostal film, který záměrně falzifikuje historii a diskredituje, pomlouvá a vysmívá se jednomu z nejvýznamnějších svatých naší církve - caru Mikulášovi II. a členům jeho rodiny,“ argumentuje mladá poslankyně, která dříve působila ve funkci státní zástupkyně na Krymu.
Carova balerína
Režisér Alexej Učitěl si z tažení proti svému poslednímu filmu velkou hlavu nedělá. Autory petice označil za šílence a oznámil, že premiéru uspořádá v den stého výročí bolševického převratu v Mariinském divadle, tedy na stejné scéně, kde Matilda Kšesinská kdysi okouzlila mladého careviče.
Kšesinská se proslavila nejen svými výkony na slavné petrohradské baletní scéně, ale především pletkami s Romanovci. V roce 1890, kdy jí bylo pouhých sedmnáct let, se seznámila s carevičem Mikulášem. Stýkali se tři roky, než se oženil s hesenskou princeznou a usedl na trůn jako car Mikuláš II..
Kšesinská díky svým stykům s aristokracií nahromadila značné jmění, vlastnila například zámek v kavkazském Kislovodsku nebo elegantní dům v Petrohradě. Po revoluci prchla do Paříže, kde se vdala za carova bratrance. Ve francouzské metropoli vedla baletní školu, zemřela v roce 1971 ve věku 99 let.
