Díky výjimce, kterou napadené ustanovení zákona zakotvuje, nepotřebují badatelé k nahlížení do archiválií vzniklých před rokem 1990 souhlas žijících lidí, jejichž osobní či citlivé údaje se v dokumentech objevují.
Aby Ústavní soud přezkoumal soulad příslušného ustanovení zákona s ústavním pořádkem - zejména základním právem na soukromí - navrhl Nejvyšší soud. K němu před časem doputovala žaloba muže, který se cítí dotčen na svých osobnostních právech tím, že Archiv bezpečnostních složek zpřístupnil pracovnici televize jeho údaje ze svazku vedeného bývalou StB a žádá za to odškodnění 300 tisíc korun.
Údaje měly sloužit k přípravě pořadu Příběhy železné opony, od příprav však bylo nakonec upuštěno, protože dotyčný s jejich zveřejněním nesouhlasil.
„Ústavní soud neshledal rozpor ustanovení a oné výjimky s Ústavou ČR. Není třeba souhlasu s přístupem do archiválií týkajících se svazků bývalé StB. Ochrana osobních údajů, které jsou v nich uvedeny, se u nás odkládá až do fáze zpracování. Zpřístupnění archiválií za účelem publikace na veřejnosti už souhlasu podléhá,“ uvedl soudce zpravodaj Jiří Zemánek.
Dodal, že nahlížení není totéž co zveřejnění. Nahlížení podle něj samo o sobě není protiústavním zásahem do práv lidí zmiňovaných v dokumentech. Dodal také, že česká právní úprava přístupu k dokumentům totalit je nejotevřenější v Evropě. Do roku 2004 mohl do spisů nahlížet jen ten, koho se týkal, jiný člověk pouze s jeho písemným souhlasem.
Proti zásahu se postavila i vláda
Rozhodnutí, které ústavní soudci přijali nejtěsnější možnou většinou, ředitelka Archivu bezpečnostních složek Světlana Ptáčníková přivítala.
„Skoro v každém archivu v zemi je nějaký fond, který je zpřístupňován na základě této výjimky. V případě toho našeho jsou to ovšem všechny archiválie, tedy všech 17,5 kilometru písemností,“ uvedla ředitelka. Opak by podle ní paralyzoval historické bádání, k některým dokumentům by se nikdo nedostal.
Ústavní soudci ve čtyřicetistránkovém nálezu apelují na zodpovědnost badatelů, což je podle Ptáčníkové správné. Badatelé museli dbát na ochranu citlivých údajů i dosud. Jde především o informace týkající se trestné činnosti, zdravotního stavu, sexuality, politických postojů či náboženství.
Historici v poslední době vyslovili obavy, že případný zásah do zákona o archivnictví by značně zkomplikoval a zpomalil jejich práci. Dokumenty by dostávali se začerněnými osobními údaji, případně by pro ně zůstaly nedostupné. „Pro nás by to skutečně znamenalo fakticky uzavření našeho archivu,“ doplnila po vyhlášení nálezu Ptáčníková.
Proti zásahu se postavila také vláda. Poukázala na potřebu poznávat historické prameny a přinášet svědectví o obou totalitách.
Sedm ústavních soudců, kteří k problematice zaujali odlišný postoj, poukázalo na to, že zákon o archivnictví se ocitá v kolizi se starším zákonem o zpřístupnění svazků StB, který režim ochrany citlivých údajů sledovaných osob nastavuje jinak a přísněji. „Sedm soudců se domnívá, že stále platí a že se musí aplikovat,“ uvedl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
