Olomoucký vrchní státní zástupce Ištvan po své výpovědi před komisí sdělil, že olomoučtí žalobci ukončili prověřování policejního prezidenta Tuhého a jeho bývalého náměstka Laubeho, které se týkalo sloučení protimafiánského a protikorupčního útvaru.
„Protože se neprokázala spojitost s kauzami, kde jsme poznatky získali, tak jsme v šetření dál nepokračovali,“ řekl Ištvan s tím, že se však objevily nové informace, které předali příslušnému státnímu zastupitelství. Podle informací ČTK je předali kolegům do Prahy, což Ištvan nechtěl potvrdit kvůli tomu, že nechce kolegy vystavovat mediálnímu tlaku.
O předvolání Tuhého a Laubeho v červnu k podání vysvětlení informoval média Ištvanův náměstek Pavel Komár, který kvůli tomu nyní čelí kárné žalobě. „Pokud to (předvolání Tuhého a Laubeho, pozn. redakce) vzbudilo nějaký větší poprask, pak se ukázalo, že tento postup je zákonný, legitimní a v právním státě, ve kterém jsme, také legitimní,“ uvedl Ištvan.
Tuhý vysvětlil rozpory
Tuhý podle šéfa komise Pavla Blažka odstranil rozpory, které se v průběhu výslechů objevily. S poslanci mluvil i o fungování nového policejního útvaru. Jeho hodnocení proběhne až v příštím roce, zatím ale prý nemá od policistů ani státních zástupců zprávy, že by Národní centrála proti organizovanému zločinu nefungovala.
Odmítl, že by byly zasaženy živé kauzy, kvůli reorganizaci podle Tuhého odešli od police pouze jednotlivci. Naznačil také, že ještě proběhnou další změny ve struktuře policie.
Naopak vůbec se komise nezajímala o údajný „brutální únik informací“, ze kterého Tuhého v červnu obvinil tehdejší vedoucí ostravské expozitury Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Jiří Komárek. Podle Blažka věc prošetřují orgány činné v trestním řízení a cílem komise není s nimi „křížit práci“.
Bývalý náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube po svém výslechu před novináře nepřišel. Necítil se prý dobře. Kvůli zdravotním důvodům odešel i s policejního prezidia.
Šéf GIBS a Bradáčová řešili s poslanci jejich výslechy
První, s kým komise ve čtvrtek mluvila, byl šéf Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Michal Murín. Řešila s ním požadavek GIBS na výslech členů komise kvůli únikům ze zprávy, kterou předložil exšéf ÚOOZ Robert Šlachta (více o žádosti GIBS zde).
Murín byl před poslanci asi půl hodiny. Uvedl, že si vysvětlovali situaci ohledně jejich možného výslechu. Více věc nechtěl komentovat s tím, že jedná na základě pokynu dozorujícího státního zástupce. Ze stejného důvodu komise mluvila i s pražskou vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou.
„Právě zvláštní povinnost mlčenlivosti, kterou jsou vázani, se vztahuje nejen na jejich případný výslech, ale i na všechny dokumenty, které by mohli poskytnout,“ vysvětlila Bradáčová. Blažek řekl, že komise se nemůže sama zbavit mlčenlivosti a odkázal státní zastupitelství na předsedu Sněmovny. Ta by měla svým hlasováním umožnit výslech členů komise. Hlasování by podle Blažka mělo proběhnout v lednu.
Komise vznikla jako reakce na reformu policie. Její vedení připravilo vznik nového superúřadu, který od začátku srpna zastřešil protikorupční policii i ÚOOZ. Šlachta s tím však nesouhlasil a rezignoval, hnutí ANO hrozilo odchodem z vládní koalice.
Jako první před komisí vypovídal v srpnu Ištvan a po něm právě Šlachta. Jeho výslech trval přes pět hodin. „Otázky komise byly hodně na tělo. Z jednání zatím odcházím spokojen, protože jsem řekl vše, co jsem potřeboval,“ prohlásil Šlachta po skončení jednání. (více zde)
Komise vyslechla v předchozích měsících také exšéfa protikorupční policie Jaroslava Vilda, prezidentova kancléře Vratislava Mynáře či ministry Milana Chovance a Andreje Babiše.
Sněmovní komise měla původně svoji zprávu předložit do konce října. Poslanci jí však vzhledem k narůstajícímu počtu výslechů lhůtu prodloužili do konce ledna příštího roku. Poznatky z výslechů komise přetaví do závěrečné zprávy. Šéf komise Blažek uvedl, že lednový termín by poslanci měli stihnout.
