Od 1. ledna začíná platit novela zákona o ochraně ovzduší, která vyžaduje, aby majitelé kotlů na pevná paliva o příkonu 10 až 300 kW měli do konce letošního roku hotovou jejich revizi. Za topení v kotli bez prověření bude hrozit pokuta až 20 000 korun.
„Hodně lidí nechává revizi na poslední chvíli. Vesměs se nám ozývají až poslední dva měsíce. Teď už nestíháme,“ vysvětluje majitel blovické topenářské firmy Jiří Pondělík. Podobně je na tom i topenářská firma Plyntop sídlící v Domažlicích.
Povinností soukromníků není jen pozvat servisní firmu, ale také vše napravit, pokud kotel nevyhovuje požadavkům. Podle Pondělíka bývá nejčastějším důvodem, proč nevystaví potvrzení o technické kontrole, nevyhovující emise. Problémy bývají i se špatným zapojením chladícího zařízení nebo nedostatečným přívodem vzduchu.
František Popelík z klatovské topenářské firmy řekl, že častým důvodem k neudělení osvědčení bývá i špatný stav komínu. „Lidé se čistotou komínů příliš nezabývají, ty jsou pak zahlcené. Problém nejspíš souvisí s tím, že máme málo kominíků,“ popsal Popelík.
Kontrola kotle zabere podle oslovených firem zhruba hodinu, cena se pohybuje kolem tisíce korun.
Čmoudil zamořil celou obec, boj s ním byl marný
Příznivcem novely je starosta Němčovic na Rokycansku Karel Ferschmann. „V obci jsme měli čmoudila, který nereagoval na výtky sousedů ani radnice a zamořil přitom zdraví ohrožujícím kouřem celou vesnici. Když jsem se snažil přimět příslušné orgány, aby zakročily, začal jsem stavebním úřadem a skončil životním prostředím. Jenže všude jsem dostal odpověď, že nemají pravomoci, jak hříšníka ke změně chování dotlačit,“ popsal Ferschmann. Podle něj v Němčovicích plošné kontroly nechystají.
Velké kontroly nechystá radnice v Klatovech, starosta Rudolf Salvetr má podle svých slov s novelou problém. „Je to velmi kontroverzní záležitost. Neumím si představit, že bychom hned vyrazili na kontroly, jestli mají lidé revize kotlů. Dramatické problémy s tím, že by se ve městě topilo třeba PET lahvemi nebo jiným odpadem, nemáme. Čas od času se potíže vyskytnou, ale to bude muset řešit odbor životního prostředí individuálně,“ uvedl Salvetr.
Ke zlepšení ovzduší ve městě podle něj přispělo, že hodně lidí přešlo na plyn. Mnoho domácností je navíc ve městě napojeno na centrální vytápění.
Miroslav Šuta je expertem v oblasti vlivu životního prostředí na zdraví. Podle něj bude rozhodující, zda budou obce zákon opravdu využívat. Podle něj představuje špatně seřízený kotel, pálení PET lahví či dalšího odpadu riziko velkých zdravotní dopady.
„Stačí několik desítek minut nebo hodin a už byly dokázané krátkodobé projevy na zdraví. Dlouhodobější vystavení účinku škodlivých látek v ovzduší přináší vyšší riziko infarktu, mozkové mrtvice, vyšší výskyt rakoviny,“ vylíčil Šuta.
Upozornil i na to, že takzvaní čmoudilové mají pocit, že když škodliviny vyletí komínem, škodí hlavně sousedům. To je podle něj omyl. „Větším problémem je vnitřní prostředí zamořené problematickými látkami průběžně. Venku stačí, když zafouká vítr, a jsou pryč,“ dodal.
