Zeman se v rozhovoru pro časopis Týden vrátil ke kauze Jiřího Bradyho a jeho (ne)vyznamenání 28. října v den státního svátku (více o kauze zde). Podle ministra kultury Daniela Hermana prezident Bradyho neocenil kvůli ministrově schůzce s tibetským duchovním vůdcem dalajlámou. Zeman mu měl v tomto smyslu hrozit už v září při setkání na slovenském velvyslanectví před několika svědky (více zde).
„Nic takového samozřejmě nezaznělo. Toto nařčení bylo vyvráceno třemi svědky, které si sám pan Herman vybral. To znamená slovenským velvyslancem Petrem Weissem, ministrem průmyslu Janem Mládkem a ministrem dopravy Danem Ťokem. Nehledě na to, že tam byli ještě další dva: Jiří Ovčáček a já. Nu, a jestliže byl tedy pan Herman třemi svědky usvědčen ze lži, tak je pod úroveň jeho výroky dále komentovat,“ řekl prezident. Jan Mládek, Dan Ťok i Peter Weiss však pouze shodně uvedli, že nic o dalajlámovi nezaslechli, ale nemohou s jistotou říci, o čem spolu Herman se Zemanem mluvili, protože nebyli svědky celého rozhovoru (více o tom zde).
Prezident rovněž trvá na tom, že si do výběru vyznamenaných nenechá mluvit. „Udělování státních vyznamenání je zcela v kompetenci prezidenta republiky. A já se nenechám vydírat žádnými příbuzenskými vztahy jakéhokoli člena vlády s potenciálním vyznamenaným,“ dodal Miloš Zeman.
S odvoláním na své předchůdce v prezidentském křesle Zeman zpochybnil odůvodněnost vyznamenání pro přeživšího holokaustu Jiřího Bradyho. „Proč předchozí dva prezidenti, tedy Václav Havel a Václav Klaus, pana Bradyho nevyznamenali? Ta odpověď je jednoduchá: prezidenti mají udělovat státní vyznamenání lidem, kteří pracovali pro Českou republiku a její občany. Tečka,“ uvedl.
Zeman: Prohlášení vůči Číně bylo standardní
Společné prohlášení vůči Číně považuje Zeman za potvrzení dosavadní politiky Česka vůči této asijské zemi. Názor na tento krok podle něj později změnil i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, který ho předtím silně kritizoval a označil ho za bezprecedentní.
(Ne)ocenění Jiřího Bradyho. Podívejte se, jak se kauza vyvíjela |
„Pavel Rychetský ke mně 28. října přišel a říkal mi, že změnil názor poté, co ho ministr zahraničí Lubomír Zaorálek informoval o pozadí celé věci (čtěte zde). Za druhé v tomto prohlášení - když si ho pořádně přečtete - neděláme nic jiného, než že potvrzujeme dosavadní dlouhodobou politiku České republiky vůči Číně. Není tam ani jedna jediná věta navíc,“ uvedl Zeman.
Alternativní oslavy 28. října, které proběhly na Staroměstském náměstí a zúčastnilo se jich několik tisícovek lidí, označil za zahájení předvolební kampaně. „Mám pocit, že tento bojkot diskreditoval především ty, kteří k němu přistoupili. Protože státní svátek se nemá zneužívat,“ uvedla hlava státu a dodala, že je lze interpretovat buď jako protest proti neudělení státního vyznamenání strýci ministra kultury, nebo jako zahájení volební kampaně. „Já sám se přikláním k druhé interpretaci,“ dodal Zeman s tím, že akci organizoval předseda jedné parlamentní strany (Petr Gazdík) a moderoval ji jeden z prezidentských kandidátů (Michal Horáček, jehož agentura akci zároveň spolupořádala - více zde).
