„Je jasné, že tato metoda neodpovídá evropským hodnotám. Tento přístup utkví jako černá kaňka v evropské historii,“ okomentoval 15. září ve Štrasburku stavění protiuprchlických zdí v mnoha zemích Evropy předseda tureckého parlamentu a politik vládní strany AKP Ismail Kahraman.
Kahraman na konferenci předsedů evropských parlamentů podle turecké agentury Anadolu poznamenal, že zatímco Evropská unie zavírá dveře před potřebnými ze Sýrie, Turecko jich hostí zhruba tři miliony.
S vlnou teroristických útoků, která se v poslední době rozlila především po jihovýchodním Turecku, ale i Ankaře či Istanbulu, se však i Turci rozhodli svůj postup přehodnotit. Útoky mají na svědomí radikální Kurdové, ale také zahraniční bojovníci Islámského státu. Během pěti měsíců by proto po celé délce turecko-syrské hranice měla vyrůst zeď, která zabrání nelegálnímu vstupu do země.
Na konci února by tak zeď, kterou začali Turci stavět už před dvěma lety a jejíž dvousetkilometrovou část dokončili letos na jaře, měla měřit 900 kilometrů.
Mohutné betonové kvádry, tři metry vysoké a dva metry široké, budou nahoře opatřeny ostnatým drátem. Každý kvádr váží sedm tun, uvádí turecký list Hürriyet.
„Budujeme zdi tak, aby se v případě potřeby daly v budoucnu znovu rozebrat a zase odvézt. Kromě toho tam také stavíme silnici, protože tam dosud žádná není. Není to lehká práce, pohybujeme se na minových polích,“ popsal stavbu ředitel tureckého stavebního úřadu Ergün Turan s tím, že je Turecko ve speciální situaci.
Jen málo zemí na světě totiž sdílí téměř tisíc kilometrů hranic s jedním státem. „Vzhledem k tomu, jak znepokojující je nyní národní bezpečnost, je postavení zdi velmi důležité. Po dokončení budou naše hranice bezpečnější,“ dodal.
Ankara podle serveru Politico trvá na tom, že Syřané budou mít dveře do bezpečí nadále otevřené. Budou však muset projít jedním ze dvou momentálně otevřených hraničních přechodů. Těmi smí projít maximálně dvě stě lidí denně, často těžce zraněných.
Zkusíte utéct ze syrského pekla? Zastřelí vás vojáci
Do těch, kteří se pokusí překonat hranice nelegálně, často po zaplacení absurdních obnosů pašerákům, podle organizace Human Rights Watch (HRW) střílejí vojáci. Minulou středu takto zabili patnáctiletého chlapce, uvádí agentura Reuters.
„Turecká armáda nikomu nedovolí se tam dostat a pro všechny je to velmi nebezpečné. Když jsme byli u hranic, vojáci stříleli do vzduchu, jen aby nám nahnali strach,“ popisuje třiadvacetiletý Mohamad Šaban, jehož rodina se nakonec musela vrátit do bombardovaného Aleppa. „Nyní už je téměř nemožné utéct do Turecka,“ doplňuje jej výzkumník HRW Gerry Simpson.
Azylanty si vybíráte jak na trhu, spílají Turci světu. Vzdělané nepustí |
Uprchlíci se tak tísní v přeplněných syrských táborech u hranic a doufají, že se jim jednou podaří v Turecku požádat o azyl.
Turečtí politici včetně prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana vidí řešení v „bezpečných zónách“ přímo v Sýrii, které by měla armáda vyčistit a poskytnout uprchlíkům. Tam podle nich mají přečkat válku a časem se vrátit domů. V bezpečí tam však rozhodně nejsou.
Uvěznění v Sýrii a bez možnosti dostat se jinam jsou uprchlíci v čím dál větší pasti. Libanon, který se ujal už více než milionu běženců, na ty ze Sýrie uvalil vízovou povinnost. Na území nikoho mezi Jordánskem a Sýrií se zase tísní přes 75 tisíc uprchlíků.
„Pozorujeme rostoucí trend v kontrolování hranic u zemí sousedících se Sýrií, jež už samy praskají ve švech,“ uvedl mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Matthew Saltmarsh. A to i přesto, že odmítání uprchlíků v nouzi odporuje všem mezinárodním dohodám.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
