Japonská vláda v souvislosti s dlouhými přesčasy eviduje stovky úmrtí. Obvykle jsou to mrtvice nebo infarkty, patří sem ale i sebevraždy. Japonština má dokonce pro smrt z přepracování své vlastní slovo - karóši.
Stále panna, stále panic. Bezmála polovina mladých Japonců nepoznala sex |
Spolu s řadou dalších zdravotních problémů, jež sice nutně nekončí smrtí, ale Japonskou populaci negativně ovlivňují, je to vážný problém, který se východoasijská země rozhodla řešit.
I když se podle deníku The Guardian postupně mění zažitá představa japonských dříčů, kteří dlouhé hodiny přesčas pracují pro svou firmu, než nastoupí do posledního vlaku domů, stále ve svých kancelářích tráví podstatně víc času než jejich protějšky v jiných vyspělých ekonomikách.
Dle vládní zprávy 22,7 procenta společností dotázaných od prosince 2015 do ledna 2016 uvedlo, že zaměstnává někoho, kdo má nahlášených 80 a více přesčasových hodin za měsíc. To je oficiální mez, kdy se hrozba smrti z přepracování stává vážnou.
Zpráva dále uvádí, že přibližně 21,3 procenta japonských zaměstnanců pracuje v průměru 49 a více hodin týdně. V USA je to 16,4 %, v Británii a Francii pak 12,5 %, respektive 10,4 %. Samotný vládní výzkum byl součástí bílé knihy, která se jevem „smrti z přepracovanosti“ zabývá. V pátek ji schválil kabinet premiéra Šinza Abého.
