Syrskému uprchlíkovi Samírovi se v prosinci splnil sen. Americká ambasáda v Ankaře mu sdělila, že Washington schválil jeho žádost o povolení k pobytu. Během půl roku měl s manželkou a třemi dětmi vyměnit běženecký tábor za nový život v Chicagu. Krátce před odletem však jeho plány ztroskotaly na poslední formalitě: Turecko mu odmítlo vydat povolení k opuštění země.
Spojené státy si Samíra vybraly, neboť by měl Západu co nabídnout. Jeho manželka má vysokoškolský titul a důkladné bezpečnostní prověrky, které se táhly celé dva roky, neukázaly žádné nebezpečí. Jak ovšem upozorňuje magazín Politico, z naprosto stejných důvodů se nakonec stěhování nekoná.
Istanbulští úředníci podle USA rozhodli, že rodina je příliš perspektivní na to, aby ji nechali odjet. Raději by se zbavili desítek tisíc uprchlíků bez vzdělání, často vážně nemocných či postižených.
Pro Samíra to však zřejmě neznamená ani to, že by si polepšil v Turecku. Jeho děti už tři roky nebyly ve škole - a navzdory tomu, že vláda o jeho rodinu zjevně stojí, neměly kam nastoupit ani letos.
Víza musel stáhnout i Berlín, Amsterdam či Lucemburk
Podobných příběhů je podle amerického časopisu už přinejmenším tisíc. Desítky již udělených víz pro prověřené běžence, kteří měli šanci zapadnout do společnosti a najít si práci, muselo už nakonec stáhnout i Německo, Lucembursko nebo Nizozemsko.
Evropská unie má s Ankarou uzavřenou dohodu, podle níž se mají do Turecka vracet všichni migranti, kteří připlují do Řecka přes Egejské moře. Výměnou za každého z nich má Unie přijímat obyvatele uprchlických táborů, kteří mají známou identitu a prošli určitou bezpečnostní prověrkou.
Ankara však na jaře jednostranně vyhlásila, že Syřanů s akademickým vzděláním se domluvený výměnný mechanismus netýká (psali jsme zde).
Deník Frankfurter Allgemeine ostatně před časem podotkl, že Turci mají při výběru nezvykle široké pravomoci. OSN, která výměnu oficiálně koordinuje, podle něj rozhoduje jen o lidech, které pro ni už předvybraly ankarské úřady.
Lidi si vybíráte jako ovce, tvrdí Turecko. Odkazuje na OSN
Turecko však na svém postupu nevidí nic špatného. Tvrzení, že země některým Syřanům brání odjet, podle něj není přesné - Ankara údajně pouze lpí na kritériích, která pro přesídlení uprchlíků stanovila sama OSN.
Přednost podle nich mají mít právě nejzranitelnější lidé - oběti mučení nebo běženci se specifickými zdravotními potížemi. Svět by se měl podle Turecka soustředit na pomoc lidem, ne na jejich pečlivé vybírání.
„Nikdo si nemůže poroučet: Já chci jen křesťany, já ty nejvzdělanější a talentované, já nechci postižené. Selektivní přístup je nehumánní. Nemůžete si vybírat lidi, tak jako si vybíráte kozy a ovce na trhu,“ prohlásil v rozhovoru pro stanici CNN turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoğlu.
Evropská unie ve čtvrtek prohlásila, že spolupráce s Tureckem funguje a je nadále efektivní. Od června podle ní z Turecka do Řecka každý den připluje jen zhruba 85 lidí, zatímco loni v říjnu jich denně dorazilo až sedm tisíc.
Zpět do Turecka zatím Řekové vrátili 578 migrantů. Bylo mezi nimi pouhých 53 Syřanů. Do Evropy mířili přes Turecko a Egejské moře hlavně Pákistánci, Afghánci, Bangladéšané či Íránci. Druhá část dohody - přijímání uprchlíků do Evropy - funguje rychleji, osmadvacítka zatím převzala 1 614 Syřanů.
