Bombardéry B-1B přeletěly podle AP v doprovodu amerických a korejských stíhaček přibližně 120 kilometrů od hranice obou znepřátelených států. Poté zřejmě zamířily zpět na svou základnu nacházející se na americkém tichomořském ostrově Guam.
Byla to zjevná reakce na již pátý a dosud nejsilnější jaderný výbuch, který severokorejský režim uskutečnil v pátek (o jaderném testu čtěte zde). Jižní Korea nedisponuje jadernými zbraněmi a v obraně proti nevyzpytatelnému severnímu sousedovi spoléhá na hrozbu, kterou pro Pchjongjang představuje americký jaderný arzenál.
„Jakékoli sankce, provokace a tlak nemohou zničit náš status jaderného státu a zlomyslné politické a vojenské provokace budou mít za následek jen příval nukleárních útoků, které přinesou definitivní zkázu,“ uvedla k přeletu amerických letounů severokorejská oficiální tisková agentura KCNA. Hněv veřejnosti „vybuchuje jako sopka“, dodala KCNA.
Čínské ministerstvo zahraničí vyzvalo všechny strany, aby se vyhnuly krokům zvyšujícím napětí.
Jihokorejský úřad pro jadernou bezpečnost v úterý oznámil, že zatím nezachytil stopy radioaktivity ve vzorcích odebraných z ovzduší, které by mohly poskytnout více podrobností o severokorejském testu. V měření hodlá úřad pokračovat. Měření radiace provádí i Čína a Japonsko.
Severní Korea ovšem provádí jaderné testy v podzemních tunelech a podle expertů dbá přísně na to, aby nic neprozradilo detaily o zkoušce.
Americký zvláštní vyslanec pro Severní Koreu Sung Kim v úterý prohlásil, že KLDR jaderným testem projevila „nestoudnou a bezohlednou lhostejnost“ ke svým mezinárodním závazkům a její akce vyžaduje ráznou odpověď OSN. USA podle něj hodlají i nadále vést s KLDR dialog, který by režim přesvědčil o ukončení jeho jaderného programu.
Jihokorejská prezidentka Pak Kun-hje v dalším nekompromisním prohlášení nařídila armádě, aby byla „připravena skoncovat se severokorejským režimem, pokud KLDR vypálí jadernou střelu směrem k Jižní Koreji“.
