„Zákon už projednáváme rok a půl, tak aspoň vidíte, jaká je to pro vládu priorita,“ řekl před hlasováním poslanec Martin Plíšek z opoziční TOP 09. Zákon zařadila strana na „seznam nesvobody“, což je přehled věcí, které by pravicová opozice chtěla zrušit, kdyby se dostala znovu k moci.
Naopak komunistický poslanec Zdeněk Ondráček si pochvaloval, jak se vládní strany nakonec přiklonili k tomu, co on a jeho KSČM říkala dlouhodobě.
Senát navrhl z popudu ČSSD snížit rozdíl mezi nárůstem jmění poplatníka a jeho vykázanými příjmy, při kterém by ho finanční správa mohla k prokázání původu majetku vyzvat a případně jej zdanit. Zatímco vláda navrhla hranici sedm milionů korun, Senát požadoval pětimilionovou mez.
„To je pro většinu obyvatel naprosto nepředstavitelná částka,“ řekl při jednání v Senátu Radko Martínek z ČSSD k tomu, že vláda původně navrhovala sedmimilionový nárůst majetku, který by mohla finanční správa víc zkoumat a požadovat od dotyčného vysvětlení, jestliže by takový nárůst neodpovídal legálním zdaněným příjmům.
Zákon předpokládá, že v případě, že by poplatník nebyl schopen prokázat původ svých příjmů, byla by mu daň vyměřena dodatečně včetně penále. Jeho výše má být 50 procent doměřené daně, nebo 100 procent v případě, že poplatník nebude s daňovým úřadem spolupracovat.
Za porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku by hrozil podle předlohy až tříletý trest vězení místo nynějšího jednoho roku. Byl by možný i peněžitý trest.
